Před rokem jsem dal na blog několik videí z fotopasti se zachycenými divočáky. A hned jsem si k tomu také přečetl knihu Heinze Meynhardta o tom, jak ho jedna divočáčí tlupa adoptovala.

Zazálohoval jsem si druhou část zajímavých tweetů z roku 2021 a také aktualizoval přehled svých oblíbených aplikací pro android.

Knih byla jako obvykle spousta, na začátek vytáhnu ty nejzajímavější. Studie Barbory Hu Polibek kobry o ženském aspektu v józe a tantře je velmi erudovaná a hluboká, prochází obě nauky od nejstarších kořenů až po současnost a přesahy k jiným duchovním systémům. Beauty and the East je přehled současné moderní čínské architektury a je mimořádné působivý. Těch přístupů a směrů – tradice, brutalismus i organické tvary, co stránka, to něco nového. A do třetice, velmi svérázný průvodce přežitím od nestora českých survivalistů Jaroslava Pavlíčka Člověk v drsné přírodě.

Pak nějaké studijní. Při hledání návodu na analýzu vyprávění jsem zkusil Jak se fikce dělá slovy. Ještě to pořád nebylo ono, ale kniha to je rozhodně zajímavá a přínosná. Stejně jako Novotného Nemoc hodných lidí. Ten identifikuje společné povahové vlastnosti lidí, kteří onemocněli rakovinou. Je to sice poněkud zjednodušující, ale něco na tom být může. Tolstého Království Boží ve vás jsem měl hlavně aby se na jeho filozofické názory podíval podrobněji, celou jsem ale nepřečetl – i výběr se dost opakuje. Václav Cílek byl v knize Jak přejít řeku jako obvykle obohacující a široce rozkročený.

Z beletrie a lehčích žánrů jsem sáhl po dětském dobrodružném Tajemství jeskyně pokladů Petra Huga Šlika. Přemítal jsem nad časovým zařazením, ale věku čtenářů je kniha přiměřená, je to moderní „foglarovka“. Garfield v nadživotní velikosti asi nepotřebuje komentovat a novela Čest chlapa Tomáše Gabriela je sice dobře napsaná, ale to, co popisuje, je dost nelichotivé.

Básní byly čtyři svazky:

• Květy slunce Rupi Kaur jsou opět intenzivní a doprovázené její typickou kresbou, to určitě zkuste
• Zimohrádek Ivana Wernische má silné básně, jeho fanouškem jsem se ale nestal
• Sluneční hodiny / Měsíce / Hlas ticha Karla Tomana bylo také spíše pro dostudování
• zato Obývací nepokoje Petra Hrušky umí zasáhnout!

Na závěr tvorba – kresba Meteor, fotohaiku V jarním lese a Čarodějná hůl, kterou přetiskuji i sem:

jednoho dne
po řece připlula
čarodějná hůl

#haiku

(12. 8. 2021)