Styl je přiměřený věku a kniha je dobře postavená, kapitoly krátké a napínavé, děj se rychle posouvá. Vadilo mi ale foglarovské předjímání budoucího děje. Napětí to sice zvyšuje, ale když je to skoro v každé kapitole, začne to být otravné:

Ani jeden z kluků v tu chvíli netušil, že se jejich osudy brzy spojí v tom nejpodivnějším dobrodružství, které kdy v životě zažili, a že při něm budou dokonce společně čelit nebezpečí smrti, odkázáni pouze jeden na druhého. (Str. 10)

Tuto větu řekl spíše mimoděk, jen jako nezávazný slib, kterým chtěl svého nového kamaráda povzbudit. Nemohl vědět, jak brzy bude jeho nabídka využita a k jakým koncům to povede. (Str. 15)

Celou cestu byli zabráni do družného hovoru, takže si nevšimli, že od mostu až domů je z bezpečné vzdálenosti sledoval onen tajemný stín. Kdopak to asi byl? Proč je sledoval? A hrozilo snad od něj klukům nějaké nebezpečí? Již brzy se to měli všechno dozvědět. (Str. 32)

Trochu jsem tápal v časovém usazení, kdy se to asi tak mohlo odehrávat? Počítače už jsou v domácnostech, ale v redakci novin se ještě používá klasický fotoaparát, žádný digitál – takové období nebylo moc dlouhé. Když se podívám na sebe, počítač jsem v roce 1995 už měl, první digitál jsem si pořídil někdy kolem roku 2000, takže usazení bude někde v těchto pěti letech. Což také znamená, že když kniha vyšla v roce 2015, už byla 20 let pozadu.

Také je tam pár těžko uvěřitelných věcí (třeba nezamřížovaný labyrint potoka mizejícího ve stokách pod městem), ale u čtenáře, na kterého cílí, to nevadí. Pokud hledáte dobrodružnou knihu pro věk 10-12 let, určitě ji zkuste.

Odkazy: