Už název a anotace vypadaly lákavě, skutečnost ale předčila očekávání. Autorka s vědomím šíře tématu,
K porozumění tomu, co se dnes globálně nazývá jógou, je myslím potřeba přistupovat s pokorou. Už jen proto, že zahrnuje obvykle:
— hathajógové cvičení těla, inspirované náthskou linií, dechové a meditační techniky z mnoha zdrojů, patrně i neindických,
— praxe, postupy, symboly a přesvědčení, odvozené z šivaistických, višnuistických, šaktických, buddhistických i džinistických tanter,
— praxe vycházející s trans-systémových asketických hnutí, mířících k transcendenci,
— etiku a morálku odrážející Pataňdžaliho osmiramennou cestu (rádžajóga),
— principy zmíněné v eposech a symboliku puránových textů, odštěpky buddhistické filozofie a metafyziky, aspekty rozpracované advaita védantou (monismus), ale i dualistickou sánkhjou,
— principy z ájurvédy,
— nezařaditelné prvky vycházející z čehosi, co by se dalo nazvat kulturněuniverzálním šamanismem,
— synkretické vlivy moderního a postmoderního styku se západním esoterismem a později s hnutím new age. (Str. 55)
stejně jako s pochopením pro současné vnímání,
Obrovské množství praxí i samotný cíl jógy měly původně docela jinou cílovou skupinu, než je tomu dnes.
Zajímavé a bezesporu také velmi užitečné moderní a postmoderní inovace vyrůstající z hatha jógové praxe, jako například jóga pro hormonální zdraví ženy, jóga v těhotenství a jiné specifické směry, jsou v kontextu dějin jógy novodobou nadstavbou. Stejně jako majoritní zastoupení ženských lektorek a učitelek, které dnes globálně pozorujeme. Osobně jsem touto zjemňující revolucí nadšená!
Uvědomuji si ale také, že se často opíráme o poměrně snové představy o tradiční rovnováze a rovnostářské otevřenosti systémů, ke kterým se leckdy uchylujeme jako k útěšné alternativě toho, co nám na našem vlastním kulturním settingu vadí nebo co nám v něm chybí.
Není na tom nic špatného, jen je třeba k takové projekci přistupovat s hlubším uvědoměním její příčiny, která zároveň dobře definuje to, po čem toužíme a čím se potřebujeme doplnit tak, aby zmizel vnitřní pocit polovičatosti či rozpolcenosti. (Str. 48)
prochází jógu a tantru od nejstarších kořenů přes pozdější vlivy až po široké množství proudů, směrů a jejich přesahů k dalším duchovním systémům.
Obsah:
A činí tak s mimořádnou erudicí a porozuměním. Také mě fascinovalo, jak dobře je vše ozdrojované a komentované (autorka vystudovala indologii a kulturologii na FF UK a je to znát).
Další rozměr jsou vynikající ilustrace Kateřiny Žočkové, naprosto skvěle vystihují ducha textu a doplňují ho. Jejich barevné ladění a exotičnost promlouvá sama o sobě (Ukázka ze str. 110):
Knihu uzavírá pět rozhovorů s inspirativními lidmi různých směrů a zaměření:
I má osobní fyzická praxe jógy představuje dnes po letech oscilací mezi formálním dogmatismem protokolárních praxí a divokými experimenty s rozplétáním forem a snahou proniknout za tyto ustálené postupy něco jako destilát smysluplné přísnosti a důslednosti, stejně jako improvizované volnosti ve formě. A to na základě principů spojujících obě hlediska. Integruje do sebe prvky nrtty a káran (taneční symbolická praxe gest v pohybu), klasických hatha jógových ásan a zároveň inflaci z indického bojového umění, k němuž jsem spíše omylem přičichla na svém třetím indickém putování a které pro mne otevřelo zvláštní krabičku rozvzpomínání se na něco starého uvnitř, co ve zcela nedokonalé podobě vyvěrá ven. A zde se dostáváme k termínu bháva.
Doslovně jde o stav bytí, prožitek či pocit, do značné míry prostupný s naukou o devíti rasách. Jako bháva jsou definovány vnitřní pohnutky, které dávají přímo procítit a prožít vnitřní rozměr božství. Naprosto konkrétně, tedy mentálně a fyzicky. (Str. 101)
Velmi erudovaná, hluboká kniha, která vám hodně rozšíří obzory – a nejen o józe a tantře.
Odkazy:
HU, Barbora. Polibek kobry. Praha: Alferia, 2021. ISBN 978-80-271-1742-0.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.