Valerie Brooksová: Tantrické zasvěcení (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Tantrické zasvěcení Autobiografické vyprávění o tantrické cestě duchovního probuzení. Autorka popisuje svoji životní cestu od hledání spirituality (po zklamání z křesťanství, které přinášelo víc otazníků než odpovědí) a zmatků ve vztazích:

Postrádala jsem však ve svých vztazích nějaký duchovní rozměr. Pokud jsem potkala muže, kteří měli stejné duchovní názory, hodnoty a dlouhodobé cíle, byli s to rozeznat můj potenciál a chtěli, abych naplnila nejvyšší aspirace své duše, ukazatel atraktivity byl na nule. Moudří přátelé mi říkali: „Vždyť je to perfektní kluk!“ Moje odpověď ale zněla: „Jenže mě fyzicky nepřitahuje.“

No jistě že ne. Nedokázala jsem propojit své fyzické a emocionální já se svými duchovními hodnotami. Jak jsem mohla ve vnějším světě nalézt něco, co jsem neměla sama v sobě? (Str. 72)

přes kurz rebirthingu (kde shodou okolností potkala dvojici učitelů tantry) až po objevení tantrického směru, prvního zasvěcení a následnou mnohaletou praxi.

Jak se oblasti na našem těle, které jsou schopny orgasmu, rozšiřují, rozkoš se adekvátně noří do nitra těla. Prostoupí svrchní pokožku, projde jejími hlubšími vrstvami, vstoupí do nervů, do krve, do vnitřních orgánů, až do morku kostí. Veškeré buňky našeho těla se stanou součástí orgasmické symfonie.

Cítím, jak celé mé tělo přetéká šťávami a vlhkostí.

Mé srdce tluče, krev pulsuje, nervy v celém organismu se chvějí, rozkoš si propracovává cestu do mého nitra. Je to životodárná esence, energie mládí. Jako bych mohla žít třeba tří sta let! (Str. 87)

Čistě popisné pasáže orgasmických zážitků jsou střídané historií tantry, vysvětlením čaker a kundaliní, smyslu rituálů (jak maithuny, tak čakra púdži) a postupně vedou až k proměnám osobnosti a jednotě s bohem.

Vnitřním smyslem každého tantrického cvičení je prožitek přítomnosti Boha. V prvních letech poté, co jsem se tantře začala věnovat, byly tyto moje zážitky omezené a nikdy netrvaly déle než několik vteřin. Prostřednictvím pevného rituálu jsem postupně začala zakoušet delší a delší přímé zkušenosti lásky, sjednocení a Boha. A postupně se stále prohlubovaly. Zažívala jsem Boží přítomnost způsoby, o nichž jsem neměla ani tušení jednalo se o absolutní pocit hluboko v mé duši, vnímání Boha, smyslový vjem zářící jasněji než tisíc sluncí. (Str. 213)

Osobní zkušenost s tím, jak tantrické praktiky pomohly překonat mentální bloky a zakořeněné strachy a prohloubit sebepoznání je velmi působivá.

Přesto jsem během čtení měl pořád pocit, že je to poněkud povrchní. Možná to množství popisů pocitů a vnímání, chvílemi to bylo spíš jako erotická literatura, než popis duchovní cesty. Ale hned vzápětí přišla nějaká vysvětlující kapitola, takže je zjevné, že autorka tradici tantry zná (hlásí se k tradici Tantric Kriya Yoga). Možná je to zacílením na laické publikum?

Tantra je matka. Něžná a pečující, tiše moudrá, září jako světlo pravdy nad temnými iluzemi zastírajícími naši mysl. Je opatrovnicí země, po tisíce let nás trpělivě vede k naší pravdě. Tantra je dítě. Vyžaduje naši pozornost. A přináší nám nekonečnou radost, když jí věnujeme svou překypující lásku. Tantra je otec. Ochraňuje naši nevinnost, brání naší sebeúctu a trvá na čistotě našich činů.

Tantra se snaží otevírat srdce. Srdce, které je středobodem veškeré lidské touhy. Je naším neporušitelným spojením s Bohem. Jakmile si to jednou do hloubky uvědomíme, už nikdy nepodlehneme chtění. (Str. 230)

Odkazy:

BROOKSOVÁ, Valerie. Tantrické zasvěcení. Praha: DharmaGaia, 2003. ISBN 80-86685-13-6.

Valerie Brooksová: Tantrické zasvěcení

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv