Zimohrádek je jedna z nejznámějších básnických sbírek Ivana Wernische (v pořadí je třetí). Je plná tajemných motivů – altánků, zahrad – a bohatého jazyka.
Zahrada
Okolo zdi drolené psím vínem
se prochází drnomistr
s mistrem rydla,
mistr čistého listu
s mistrem Zahrady lásky
— za zdí hloubnou bažiny
pod nezeleným křovím.
V zahradě lásky
drolen hrobaříky
leží poutník z druhé strany zdi,
jejíž psí víno
otáčelo se k mistrům rubem
— víno psů.
Potok písek
přes černá
kolena keřů nanáší
a vlásek svívá s obličeje,
pro nějž mistr
čistého listu
jámu ryje. (Str. 7)
Mistr čistého listu jámu ryje… ona to nebude úplně obyčejná zahrada…
Je tu také hodně motivů exotických, východních – kimono, ikebana, klášter.
Snít
V klášteře na kraji Himálaje
vršit knihy tak těžké, aby je pozemský
předčitač neuzvedl,
spoléhat se, že bůh nejbližší hory
rozepne sponu a sám připíše
několik vlastních poznámek
na okraj mé básně. (Str. 43)
Zaujala mě rétorika podobná Písni písní, nejvíc asi v básni Vlci:
Vlci
(...)
Podobiznou letohrádku je dům v zemi houštinaté.
Vlčice štěkají po mně
a po poníkovi mém s dlouhou srstí.
Sluší ti ruce v rukávech volných,
sluší ti dům v zemi houštinaté
a louka krmící mláďata krkavců.
Čichaje k ikebaně
na stole jídel,
přestal jsem jíst,
otevřelas mi zahradu líbání svého,
jako bych já byl dívkou
a ty chlapcem odtamtud.
Máš koně ve stáji letohrádku?
(..., str. 18)
Snové obrazy i obrazy skutečné, do nichž se vstupuje a ztrácí se v nich.
Odkazy:
WERNISCH, Ivan. Zimohrádek. Praha: Městská knihovna v Praze, 2019. ISBN 978-80-7602-671-1.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.