Cynthia Freelandová: Teorie umění (Wuwejův zápisník)

obálka Teorie umění Vnímat umění není úplně jednoduché (zejména pokud jde o to moderní); s pouhým kritériem krásy (které navíc není univerzální) nevystačíme.

Umění nezahrnuje jen formálně krásná díla, která oceňují lidé s ‚vkusem‘, nebo díla nesoucí krásné a morálku povznášející sdělení, ale také díla, která jsou ošklivá a znepokojující, s hluboce negativním morálním obsahem. (Str. 34)

Ještě těžší je porozumět mu, dobře ho interpretovat:

Interpretace bych popsala jako vysvětlení, jak funguje dílo v komunikaci myšlenek, emocí a idejí. Dobrá interpretace se musí opírat o důvody a důkazy a měla vy smysluplným, komplexním a názorným způsobem poskytovat porozumění uměleckému dílu. Někdy dokonce může interpretace změnit estetickou zkušenost od odporu až k uznání a porozumění. (Str. 124)

Protože polokomiks Teorie umění byl sice krásně srozumitelný, ale věnoval se spíš historii teorií umění než současnosti, hledal jsem nějaký aktuální pohled. A měl jsem šťastnou ruku, protože kniha Cynthie Freelandové řeší přesně to, co potřebuji.

Třeba proč se v moderním umění objevuje krev nebo jiné tekutiny (podívejte se na obraz Piss Christ) a proč to pořád je umění. Jak umění ovlivňují kulturní instituce, peníze a trh:

To skutečně nemá veřejnost na výběr mezi vulgárním kýčem a nepřátelským avantgardním uměním? Musí tu existovat jen buď kýčovité vesničky Thomase Kinkadeho, nebo žraloci Damiena Hirsta? Protože muzea chtějí vyhovět potřebám svých návštěvníků a zachovat loajalitu ke ‚kmenovým‘ preferencím, mají problém s tím, zda se přiklonit ke ‚kvalitě‘ děl starých mistrů, nebo naopak vsadit na novější ‚esoterické‘ avantgardní umění. (Str. 83)

Jak se do něj promítá genderové paradigma. Co s uměním dělá digitalizace a distibuce. Ale hlavně – jaké jsou aktuálně uznávané teorie umění:

Abych v této knize mohla přiblížit jak rozmanitost umění, tak i teorií umění, zmínila jsem se o umění v mnoha obdobích a kulturách. Rovněž jsme se seznámili s některými hlavními teoriemi z oboru: rituální teorie, teorie vkusu a krásy, teorie imitace, teorie zdůrazňující komunikaci, ať už expresivní nebo kognitivní. (Str. 165)

Co dokáží pokrýt a jaké jsou jejich nedostatky.

Hlavním problémem expresivní teorie, ať je to ta Tolstého nebo Freudova, je přílišné trvání na představě, že umění vyjadřuje pouze emoce (ať už vědomé, nebo nevědomé). Antické tragédie a středověké katedrály, zenové zahrady nebo obrazy Oeefové a Bacona, na všech lze hledat víc než jen vyjádření emocí: názorové systémy, představy o vesmíru a jeho uspořádání, pohled na abstrakci v umění atd. Jednou z možností, jak překonat tuto námitku, je prohlásit, že umění vyjadřuje a sděluje nejen pocity, ale také myšlenky. (Str. 131)

Tedy teorie kognitivní – což je také ta, se kterou se ztotožňuje autorka. A která konvenuje i mně. Umělci v ní:

Vytváří nebo předávají poznatky prostřednictvím uznávaných událostí: výstav, představení, publikací. Umělci používají symboly, aby zachytili a vyjádřili pocity, názory, myšlenky a nápady. Umělci něco sdělují publiku, které na oplátku musí toto umělecké dílo interpretovat.

Interpretovat znamená nabídnout racionální konstrukt, který vysvětlí význam uměleckého díla. Nevěřím, že existuje pouze jeden pravdivý popis ‚tohoto‘ kognitivního přínosu obsaženého v uměleckém díle. Nicméně některé interpretace jsou lepší než jiné. (Str. 142)

Čili, já jsem odpovědi dostal a jsem spokojený; pokud si podobné otázky kladete i vy, tato kniha by mohla být řešením.

Odkazy:

nakladatelství Dokořán, Praha 2011, ISBN 978-80-7363-164-2, cena 265 Kč

Cynthia Freelandová: Teorie umění

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv