Mělo se to jmenovat 1000 nejvýznamnějších obrazů, autorka by se pak nemusela úporně snažit popisovat "krásu" abstraktních nebo burcujících obrazů:
„Když jsem poprvé uviděla Příjezd motorového vlaku počátkem léta 1987, byla jsem naprosto uchvácena. Nebyl to originál, pouhá reprodukce, ale živě si vybavuji, jak mi její nádhera vyrazila dech a jak jsem musela vstát a projít se, abych se vyrovnala s mimořádným dojmem, který ve mně tento obraz zanechal.“
Leon Kossoff, Příjezd motorového vlaku, 1987, str. 247
Hm. Také bych se musel projít, vidět ho před sebou [mrk].
Jinak je to ovšem vynikající přehled malířství. U každého malíře je zobrazen jeho "nejkrásnější" obraz, úvodní text, popisující širší souvislosti (kým autor byl, na jakém dvoře působil, kde žil, apod.), a řada drobnějších komentářů k obrazu, upozorňujících na detaily, kompozici, barvy, zkrátka na to, co bychom přehlédnout neměli. S výběrem některých obrazů by se dalo polemizovat, ale vyrovnává to fakt, že vedle hlavního díla je na stránce ještě zobrazeno jiné, jako doplnění.
Abecední řazení má dvě výhody - neotráví sledováním variací téhož stylu v daném období a dobře se v něm vyhledává.
Perlička: myslím, že tohle je kniha, kterou jsem četl/prohlížel suverénně nejdéle. Před více než pěti lety jsem kvůli ní vstoupil do Knižního klubu (byla totiž významně levnější, což při tomto rozsahu a tehdejší ceně stálo za to). Knižní klub mi celkem vyhovoval, tedy do té doby, než mi neposlali katalog, ale upomínku, že jsem si z toho neposlaného katalogu nevybral. To mě poněkud rozčílilo a ježto bylo po povinném dvouletém členství, rozhodl jsem se vystoupit. Ouha. Začali mi tvrdit, že to se smí jenom jednou za rok, ve výročí vstupu... Inu, pečlivě jsem si prošel, co jsem podepsal, a po dvou intenzivních telefonátech a několika mailech byla učiněna výjimka... Aby také ne, ve smlouvě jsem měl jen dvouletou lhůtu, nikoliv výstup jednou za rok. Ani jejich odvolávání se na plné znění podmínek na internetu nepomohlo, ve smlouvě jsem totiž nic o tom, že plné znění podmínek je jinde, neměl. Zase jsem se zapovídal; chtěl jsem napsat, že knihu jsem od té doby pomalu, ale jistě pročítal. Takže přes pět let - to je jistě můj rekord.
Pokud byste si encyklopedii pořídili, připravte se na náročnější manipulaci. Při rozměrech 26 x 31 cm, počtu stran 512 a hmotnosti odhadem tři kilogramy budete řešit leccos. Třeba pravidelnou rozcvičku se zátěží, ve snaze najít správný úhel pro čtení (lesklý křídový papír ... se leskne). Obálku jsem skenoval natřikrát, snímací plocha velikosti A4 rozhodně nestačí.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.