Antonia Cunninghamová: Impresionisté

Hnutí pojmenoval kritik umění Louis Leroy, jenž o Monetově obrazu Dojem, východ slunce prohlásil, že jde opravdu jen o dojem. Dojem obrazu, který teprve čeká na dokončení. Na rozdíl od například surrealismu je mezi impresionisty velký rozdíl jak v teorii, tak ve výtvarné technice, nikdy to nebylo kompaktní seskupení. Někteří malovali impresionisticky takřka celý život (Claude Monet), jiní šli svojí cestou (např. Cézanne později položil základy pro kubismus).

Pokud bychom měli jednou větou říct, co impresionismus obnáší, pak jde o zachycení okamžité nálady, pocitu. Malíři k tomu používají krátké tahy štětcem, neohraničené skvrny barvy, velmi pečlivě pracují se světlem, často malují v terénu. Více o stylu najdete na Wikipedii, díla malířů řazených do impresionismu jsou k nalezení na Olga's gallery.

Popisy v knize jsou vynikající a výstižné, upozorňují na zajímavosti, uvádějí informace z malířova života, zkrátka není jim (na rozdíl od knihy Surrealisté) co vytknout. U reprodukcí mě mrzelo, že editora nenapadlo využít obdélníkového tvaru knihy a obrazy, které jsou naležato, otočit o 90 stupňů. Namísto toho jsou zúžené, takže dost často se uprostřed stránky krčí malý obrázek na samé hranici použitelnosti.

Obrazů mě zaujalo dost, třeba Sisleyho Sníh v Louveciennes (podívejte se i na jiná jeho díla). Naprosto mě ale uchvátil Renoir se svým Aktem ozářeným sluncem ...

Všechno v tom obrazu je jak má být: chladivý stín a hřející paprsky slunce, pronikající listovím, dívčin nesmělý postoj, směs smyslnosti a nevinnosti. Naskenoval jsem ho co možná nejvěrněji, ale když ho srovnám s obrázkem na Olga's gallery, je patrné, že to s kvalitou reprodukcí v knize není nijak slavné. Alespoň po barevné stránce. Nebo že by existoval ve více exemplářích?

---

Aktualizace 17. 10. 2023: chtěl jsem si impresionismus trochu oživit. A můžu jen zopakovat, co už tady bylo zmíněno – ohromná škoda malého formátu. Pro představu, jak vypadá dvoustránka věnovaná jednomu dílu – Camille Pissarro: Krajina v Éragny: kostel a farma v Éragny, 1895:

Obrázek obrazu má 9 x 7 cm. Tam si detailů moc neužijete…

Popisy a charakteristiky jsou ale výborné:

(… ) Po roce 1890 Pissarro přestal malovat pointilistickým stylem a později litoval, že mu věnoval tolik času. Cítil se kvůli němu zbavený emocí a omezený v pohybu. Na tomto obraze je v popředí zájmu klid a mír. Venkovská scéna je mírumilovná, kompozice vyrovnaná do tří pruhů a barvy jsou v harmonii.

Pissarrova tvorba, zvláště tam, kde zobrazuje rolníky, byla často srovnávána s díly Jeana Francoise Milleta (1814—1875), která mají náboženské nebo biblické podtóny. Pissarrova krajina s ozářenou oblohou a prodlouženými stíny, nemluvě o kostelní věži ve městě, totiž vytváří atmosféru, kterou můžeme téměř považovat za náboženskou. Zdá se však, že naznačuje uklidnění po dramatu autorova útěku v roce 1894. (… )

(Str. 118)

A kvalitnější přetisk obrazů si snadno vygooglíte. Takže knihu můžu doporučit.

Odkazy:

• Impresionisté v ČBDB
• Impresionisté v Databázi knih

CUNNINGHAMOVÁ, Antonia. Impresionisté. Praha: Slovart, 2004. ISBN 80-7209-600-1.