Rolf H. Johannsen: Slavné obrazy (Wuwejův zápisník)

Moc pěkná historie malířství. Postupuje od nejstarších malířů (ale vynáchává obvyklé nudné partie o jeskynních malbách a zdobených nádobách) až po poměrně nedávné. U každého ukazuje významný obraz a jeho rozbor a hlavně vše zasazuje do historického kontextu - jaká byla doba, co malíře ovlivnilo, na koho zapůsobil on atd.

Zajímavé byly téměř všechny, ale některé mě upoutaly víc - svou zvláštností. Třeba Vyslanci Hanse Holbeina mladšího, kde je vpředu namalován podivný flek. Při pohledu z určeného bodu (ve vzdálenosti 12 cm od plochy, 79 cm vpravo a ve výšce 104 cm nad spodním okrajem obrazu) se z něj vyklube lebka. Funguje to i s reprodukcí, ale oko se musí téměř dotknout papíru. A nebo prý ze vzdálenosti několika metrů při pohledu skrz sklenici na víno, obvyklou v Holbeinově době. To je geniální, ve víně je pravda, ale podívej se jím na obraz...

Velázquezovy Dvorní dámy mají zvláštní kompozici. Všichni včetně malíře se koukají ven z obrazu, "na nás". Aby mohl obraz namalovat, muselo by tam být velké zrcadlo. Za autorem visí jiné zrcadlo, kde se odráží královský pár (ale nikdo jiný, což zase svědčí proti velkému zrcadlu). Co tedy vlastně malíř maloval a jak pokoj vypadal?

Böcklinův Ostrov mrtvých je prostě působivý. Samozřejmě nemůžu zapomenout na Clauda Moneta a impresionismus, pro který mám odjakživa slabost.

Jediné, co mezi umění nepatří, je pop-art. To ať se na mě nikdo nezlobí, ale natisknout padesátkrát, stokrát nebo stopadesátkrát grafiku s hlavou Marilyn Monroe (Marilyn Diptych, 1962) nevyžaduje nic. Ani nápad, ani vkus, ani myšlenku. Dokonce i tradovaný apel, kritika konzumu se v tom hledá jen těžko.

Rolf H. Johannsen: Slavné obrazy

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv