Pierre-Auguste Renoir (DelphiClassics)

Ani nevím, jakou náhodou jsem na DelphiClassics narazil, každopádně jejich produkce je ohromující. Za směšnou cenu si můžete pořídit neuvěřitelné množství e-knih s myšlenkami filozofů, modernistů, kompletní díla spisovatelů i umělců. Jako je tahle třídolarová kniha se všemi Renoirovými obrazy. Má 1600 stránek.

Na začátku je sekce Highlights, kde jsou některá významná díla zobrazená a komentovaná. Jsou tu úplné počátky tvorby, díla ještě realistická s nádechem klasické kompozice (Diana), zachycení přátel (Alfred Sisley a jeho žena, čtoucí Claude Monet), slavná díla, srovnání koupajících se žen z roku 1884 a z roku 1918, atd. atd. K obrazu Zábava v Moulin de la Galette

je tu doplněný rozbor techniky a kompozice, na dalších stránkách jsou zvětšené vybrané detaily:

zmiňuje o jaké šlo místo – veřejná tančírna, oblíbená mezi mladými Pařížany a pojmenovaná podle větrného mlýna a souvisejících podniků v čtvrti Montmartre. Podávalo se tu víno a chléb vyrobený z mouky namleté právě ve zmíněném mlýnu. A doplňuje jak fotku dobovou:

tak i současnou.

Pak následuje The Paintings s chronologicky seřazenými reprodukcemi všech děl, na konci jsou díla nedatovaná a dva obsahy – chronologický a abecední, pro rychlou navigaci.

(Woman Combing Her Hair, 1908)

Jako dodatek je připojena stručná biografie Auguste Renoir and his work od Camille Mauclair. Spíše než o biografii jde sice o charakteristiku tvorby – ale výbornou. Tady jsem si nechal od DeepL přeložit odstavec o Renoirových aktech (a lehce jsem ho upravil):

Renoirův akt není ani Monetův, ani Degasův, jejichž hlavním zájmem byla pravda, přičemž druhý jmenovaný se dokonce pokoušel definovat v nahé bytosti takové psychologické pozorování, jaké se obecně hledá v rysech oděné bytosti. Renoirův akt také není akademický, tedy poetizovaný akt uspořádaný podle pseudořeckého ideálu, který nemá nic společného se současnými ženami. Renoir v nahotě nevidí jen linii, ale spíše lesk pokožky, zářivou, perleťovou podstatu těla: je to ideální hlína; a v tom se projevuje jeho básnická vize; proměňuje realitu, ale v úplně jiném smyslu než malířská škola. Renoirův ženský obraz pochází z primitivní říše snů; je to prostá, divoká bytost, kvetoucí v voňavém křoví. Umístil ji do pozadí listoví nebo modrých, pěnou lemovaných bystřin. Je to bujná, pevná, zdravá a naivní žena s mohutným tělem, malou hlavou, široce otevřenýma očima, bezstarostná, brilantní a nevinná, s krvavě červenými rty a rozšířenými nosními dírkami; je to jemná bytost, jako ženy z Tahiti, narozená v tropickém podnebí, kde je neřest stejně neznámá jako stud a kde naprostá naivita je zárukou proti veškeré neslušnosti. Člověk nemůže než žasnout nad touto směsicí japonismu, barbarství a vkusu osmnáctého století, která nenapodobitelně tvoří Renoirův akt.

Obrázky jsou sice na dnešní dobu poměrně malé, nejčastěji mají delší stranu do 600 pixelů, ale když vás nějaký zaujme, obvykle není problém ho dohledat ve větším rozlišení. A encyklopedie je to úžasná.

Odkazy:

• DelphiClassics – kompletní katalog
• kniha Pierre-Auguste Renoir