První obraz Clauda Moneta jsem viděl v londýnské National Gallery na výstavě impresionistů. Bylo to někdy začátkem gymnázia a byl jsem přímo uchvácený. Patřičně nasvícený leknínový rybník s dřevěným mostem v pozadí, záplava květů, zeleně a světelných odlesků naplňovala nejen obraz, ale i prostor kolem. Musel jsem se k plátnu vrátit a znovu se ponořit do jeho atmosféry. Taky jsem si koupil pohled s reprodukcí, ale z té pochopitelně nezářilo nic.
Druhé velké setkání s Monetem, tentokrát s jeho životem, mi zprostředkoval Robert Fulghum v knize Třetí přání. Monet měl těžký život, dlouho se potýkal s chudobou a kritikou. Mnohokrát musel poníženě žádat v dopisech o podporu své přátele nebo kupce, zatímco sekerničtí kritikové se vysmívali neakademickému pojetí malby. Obraz Imprese - nálada - dal sice celému hnutí jméno, nic lichotivého to ale nebylo. Kritikové se smáli, že se vystavují a prodávají nedokončené obrazy a prchavé nálady.
Monet stále maloval, zachycoval světlo, první dojem před jakýmkoliv zkreslením rozumem, často pracoval na několika plátnech najednou, podle aktuálních světelných podmínek.
Teprve ve věku více než čtyřicet let se dostavuje úspěch, Monet kupuje dům v Giverny, který se stal jeho útočištěm a rájem na zemi. Proslulou zahradu zvěčnil na stovkách obrazů, květy, voda, lekníny, zeleň a světlo... Krása zahrady nebyla náhodná, Monet o ni hodně dbal, rostliny komponoval do barevných celků a výsledek maloval. Dodnes je zahrada udržovaná a dodnes má své kouzlo.
Jak Monet maloval? "S jedinečnou zručností a citem zachycoval tisíce vibrujících barevných odstínů a skládal je do světelné mozaiky. Ve skvrnách a čarách kladl vedle sebe a na sebe donekonečna lámané barevné tóny."
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.