Každá věta je přímo vybroušena do jazykového skvostu. Přechodníky, zvukomalebná slova, barvité výrazy, skoro jako báseň nebo píseň v próze. Pohleďte na kapitolu U zelené panny, str. 63:

V hostinci tohoto pěkného jména několik pijáků přebralo míru, a protože to byli lidé hádaví a popudliví, jali se pokřikovati na hostinského pravíce, že je to starý brynda a pepřil.

Jakže, vy mátonoho, chcete nás popuzovati? Pročpak před nás přistrkujete pinku? Vy šňupko, vy špatný živnostníku, vy smrdivko!

Když to všechno řekli a když byli u konce, složili karty a hajdy ven na náměstí. Chodili sem a tam, a přišedše konečně ke kouzelníkovu vozu, jali se jím pohybovati, popojížděli s ním, vyrazili zákolníček, pleskali psíka po kýtách, bušili na okna, bubnovali na stěny, křičeli, že je Arnoštek stará opice a že se chtějí s Annou oženiti.

Vybraný sloh dělá z knihy čtení pro sváteční okamžiky - pokochat se pár stránkami, poválet věty na jazyku, ochutnat jak budou znít, téměř se s nimi pomazlit, zkusmo vyslovit a jen tak mimochodem sledovat pomalu plynoucí děj.

Pokračování příspěvku

Během sklizně Za chvíli
Závoj vůně pokryje
Celou Levandulii


(24. 6. 2018)

Jako ostatní sbírky básní Michala Čagánka, i tato se soustředí na poetičnost světa a žité duchovno. Rozdávat radost je tak snadné, stačí jen chtít:

Vrhnout se pod vlak
dokud stojí
vrátit zas radost chlapečkovi

Kopací míč
jak štěně ztracené
v náruči choulí se odevzdaně
a zatím chlapec
díky pane!
slzami vděčnosti připomene
jak málo, málo jen stačí
aby se svět opět točil
jen tak pro radost

(báseň Hrdina)

Také nostalgie po životě v prostotě prosvítá z každé stránky a hladí duši moderního člověka:

Pokračování příspěvku

Ano, Minecraft zasáhl s plnou parádou i nás. A protože jsem věděl, že je to rozsáhlý svět s milionem pravidel a postupů a bez návodu se neobejdu, musel jsem si nějaký vybrat. Tentokrát jsem ovšem místo online zdrojů zvolil tištěnou knihu. Trochu pro změnu, trochu ze zvědavosti (co asi tak rodičům radí?), trochu abych mohl pohodlně číst kdekoliv.

Principiálně kniha obsahuje dvě skupiny informací. Pochopitelně návod na Minecraft – vysvětlení principů, rozdíl mezi survival a creative, přežití první noci, základní činnosti (farmaření, lovení, stavění, dolování), přehled mobů, surovin, instalace hry, modů, skinů a hraní na serverů. Tak přijde řeč i na nahrávání videí, streamování nebo hlasový chat.

Zajímavější a důležitější je ale obhajoba hraní jako učení se sociálním dovednostem, vysvětlení výhod společné interakce, použití hry jako didaktické pomůcky a praktické rady jak stanovit pravidla, vyhýbat se závislosti nebo zvládat vypjaté emoce. Pedagogicko psychologický rozměr.

Navíc se zde formují sociální vazby – a sociální rozdíly. Cíle jsou dané, a lidé zde spolupracují pro dobro všech nebo soutěživě proti sobě navzájem. To vede k tomu, že se do hry více zapojují. Míra učení, které se zde odehrává, vás může překvapit.

Hráči spolu vzájemně potřebují komunikovat, plánovat a stanovovat cíle. Musejí si rozdělit úkoly, podělit se o práci a vyjednávat a spravovat sdílený prostor a zdroje. Dokonce i na serverech zaměřených především na boj se hráči často sdružují v týmech. Učí se být trpěliví a pomáhat svým nejslabším hráčům, aby se dostali dál. Musejí se učit plánovat dopředu, využívat příležitosti a být spontánní. (Str. 211)

Pokračování příspěvku

(květen 2019, A4, tužka)

Když Emily Dickinsonová v květnu 1886 zemřela, málokdo z obyvatel města Amherstu v Massachusetts tušil, jak mimořádná a plodná básnířka to byla – v pozůstalosti se našlo 1800 básní. Navenek přitom Emily působila výstředně a podivínsky, stranila se společnosti, v posledních letech ani neopouštěla svůj pokoj. O to rozsáhlejší byl její vnitřní život, intenzivní city, myšlenky na smrt i nesmrtelnost. (Informace z Wikipedie)

Svůj podíl noci snést -
svůj podíl doby ranní -
své štěstí naplnit
i svoje pohrdání -

hvězda tu, hvězda tam,
pár jich zabloudí!
Mlha tu, mlha tam,
potom – se rozední!

(Str. 8, báseň 114)

Vybočovala i formou básní, svoji dobu předběhla: Její básně ignorovaly tehdejší básnické zvyklosti například tím, že používaly poloviční rým, byly krátké a málokdy obsahovaly název. Interpunkce a psaní velkých písmen jsou další znaky jimiž se básně Emily Dickinsonové lišily od ostatních. (zdroj citace Wikipedie)

Pokračování příspěvku

Štítná žláza ovlivňuje metabolismus člověka a její fungování (nebo nefungování) je opravdu důležité. I drobné omezení nebo zánět mohou stát za spoustou nejasných problémů, od únavy, přes deprese až po problémy s váhou. A to nemluvím o poruchách vážných. Proto neuškodí něco si o ní přečíst – a Riegerova kniha je dobrý úvod.

Předestírá vám možnosti šetrné, účinné samoléčby počínajících poruch funkce štítné žlázy, a navíc vám ukazuje, co můžete dělat u těžkých onemocnění štítné žlázy, jež patří do rukou odborníků. Kniha vám chce ale také poskytnou přehled technických a farmakologických možností školní medicíny a předvést vám, jak je lze integrovat do celostního léčebného postupu. Chceme vás totiž vybídnout k šetrnému přístupu k jednomu z našich nejcennějších orgánů, jehož diferencované hormonální působení nám dopomáhá k tomu, abychom se stali lidmi, jakými opravdu jsme. (Str. 12)

Po vysvětlení povahy štítné žlázy, účinků jednotlivých poruch a možnostech jejího vyšetření (názvy kapitol: Ultrazvuk ukáže velikost a strukturu štítné žlázy, Scintigrafie měří aktivitu tvorby hormonů ve tkáni, Biopsie umožňuje jednoznačně určit tumorovou tkáň, Laboratorní nálezy nejsou vždy spolehlivé, Autoprotilátky a tumorové markery k určení závažnosti chorob štítné žlázy) následuje kvíz, kde z odpovědí na sadu jednoduchých otázek můžete odhadnout svůj typ metabolismu, zda vaše štítná žláza je spíše „hyperfunkční“, nebo „hypofunkční“. Samozřejmě je to jen pomůcka, která nemůže nahradit vyšetření, ale v počátcích může alespoň naznačit.

(A vyšetření si můžete nechat udělat v laboratoři jako samoplátce.)

Pokračování příspěvku

Když jsem si před nějakou dobou procházel závěry z agilních transformací, které jsem zažil, viděl, nebo o nich četl, vyšlo mi pár bodů, které bych nerad zapomněl. A tak jsem si je poznamenal i sem.

Dopad na firmu

Agilní transformace dopadá na celou firmu, a pokud ji celá firma nebude podporovat, nemůže uspět.

• IT oddělení je nejmenší problém. Třetina lidí to chce dělat, bude transformaci aktivně podporovat a se zaváděním pomáhat. Druhá třetina změnu zvládne a nakonec se jí to bude líbit. A zbývající třetina zkostnatělých problémistů stejně spíš brzdí než pomáhá a bez ní se ve výsledku firma obejde.
• Financování je větší problém. Dokud tu bude snaha spočítat cenu (velkých celků) co možná nejpřesněji, znamená to odhady – které ale přesně udělat nejdou. A pořád vás to bude tlačit k pečlivým analýzám a tedy k waterfallu. Typické tam, kde se tým platí z projektů.
• Technologie je také větší problém. Dokud budou ve firmě monolity, které se musí instalovat najednou, bude se agilita mezi týmy „synchronizovat“, čekat na sebe. Součástí agilní transformace musí být i rozdělování (a automatizace, CI/CD) systémů.
• A byznys je problém největší – musí v agilním přístupu vidět výhody; malé přírůstky, změny, rychlost a to, jak to můžou mít ve svých rukách. Musí si uvědomit, že jsou na stejné lodi. Bez byznysu to nikdy nebude skutečná agilita.

Pokračování příspěvku

Morgavsu & Morganu, jejichž příběhy už dlouho vycházejí ve Čtyřlístku, považuji za nejlepší současný český komiks. Prostě nemá chybu – úžasná kresba, vtípky pro děti i pro dospělé, zajímavé období i téma. Vlastně jsem jen napjatě očekával, kdy je někdo vydá knižně. Chopila se toho Grada a jak doslov upozorňuje, jde o první část z trilogie Islandika, takže se můžu těšit dál. Protože, řekněme si to upřímně, Dračí chůvy jsem přečetl natřikrát jen proto, že jsem se k pomalému tempu a vychutnávání si každé stránky vysloveně nutil. Trilogie skýtá určitě mnoho překvapení, jména čarodějek evidentně nejsou náhodná, z artušovských legend víme o Morganě le Fay a jejím boji s Artušem, stejne jako o její starší sestře Morgause. Jsem zvědavý, jak toho autor využije…

O co v příběhu jde? Morgavsa je stará čarodějka, moudrá i přísná, pokud znáte Pratchetta a jeho Bábi Zlopočasnou, určitě víte kam Morgavsu zařadit.

Pokračování příspěvku

Tvorba Richarda Brautigana spadá do šedesátých let, do doby hippies. Sám – na rozdíl od mnoha jiných tehdejší nadšenců – do Japonska skutečně odjel a studoval jeho kulturu a život přímo na místě, proto také v názvu knihy figuruje Tokio. Nedá se ovšem říct, že kniha je o Japonsku, to je spíše jen jedna z kulis k Brautiganovu vidění světa. Vidění mimořádného; posuďte sami:

- jako zapařené kuchyňské okno jednoho velmi chladného rána, že se venku nedá nic rozeznat, pak pára pozvolna mizí a za oknem jsou vidět třitisícová zasněžená horstva a potom se okno zase pomalu orosí, káva se vaří na kamnech a hory zmizely jako sen.

… tak, právě tak se dnes ráno cítím. (Str. 162, příběh Okno)

V této kratičké kapitole je vidět všechno. Krátké, úsporné vyjadřování, schopnost vidět zvláštní okamžiky uprostřed všednosti a neotřele je pojmenovat. Vytáhnout z reality příběh.

Pokračování příspěvku

Před rokem jsem vám ukázal nůž Haller 42958 karambit, který patří k mým nejoblíbenějším.
Opět jsem se trápil s fedorou a indexací NFS disku pro locate. Stále je nakonfigurovaná tak, aby ignorovala svůj konfigurační soubor… Naštěstí už vím, jak na to.
A podíval jsem na optikou GDPR na tento blog – vzešlo z toho pár úprav.

Z vzdělávacích knih rozhodně doporučuji Hudcovy Pasivní domy z přírodních materiálů, je to výborný přehled materiálů a technik. Kniha zakladatele mindfulness Jona Kabat-Zinna Život samá pohroma pro mě byla sice zdlouhavá, ale přínos se jí upřít nedá. Naopak Honzákovu Psychosomatickou prvouku díky jeho nadhledu slupnete jako malinu. A je naprosto skvělá! Pro čtenáře je neméně skvělá Šifra místra bestselleru. Strojová analýza textu dokáže odhalit bestsellerový potenciál knihy. Líbil se mi i Noiřin Tarot – Hra osudu na každý den, díky němu jsem si udělal představu jak vykládání karet funguje.

(...)

Celý příspěvek

Jako první z klasických rytířských románů, spojených s artušovskými legendami, jsem vybral Erec a Enide. Chrétien de Troyes legendárního krále obohatil o dobový rytířský vzhled (keltský vládce a jeho družina docela jistě nevypadali jako středověcí rytíři ve zbroji) a kurtoazní tematiku. Vysoká dvorská etiketa, úcta a láska k dámě, čestné souboje, toho jsou jeho knihy plné.

Erec a Enide začíná popisem lovu na bílého jelena, a zvyklostí, které jsou s tím spojené – totiž ten, kdo jelena zabije, si musí vyžádat polibek od nejkrásnější dámy dvora. Do lesa se s lovci a králem vypraví i královna, doprovázená Erecem. Při odpočinku na mýtině spatří, jak kolem projíždí cizí rytíř v černém, doprovázený mladou dámou a trpaslíkem s bičem. Královna vyšle dívku ze svého doprovodu, aby se zeptala, co je zač. Trpaslík ji ale hrubě odbyde a udeří. Erec pochopitelně vyrazí zjednat pořádek, skončí ale s obličejem rozseknutým bičem a rytíř i s doprovodem mizí v dáli. To si Erec nemůže nechat líbit, přísahá pomstu a vyráží ho pronásledovat.

(...)

Celý příspěvek

Opravdu málokdy se dnes objeví kniha o duchovnu, která by byla neotřelá a přinášela nové poznatky. Vetšinou jen po stopadesáté přemílají osvědčené pravdy nebo nanejvýš modernizují dávné postupy. Lehkost bytí jako cesta patří mezi vzácné výjimky. Skutečně; říká, že z duchovna se vytrácí radost a lehkost bytí a maximálně se právě na ono vznášení soustředí.

Když se začnete lidí ptát, vyplyne z jejich odpovědí touha poznat své pravé poslání, skoro vždy související s povzneseným stavem duše a blažeností: osvobozený od tělesné tíhy a existenčních starostí se člověk cítí ve svém nefalšovaném bytí.

(...)

Celý příspěvek

Čísi zručné
ruce psaly
na zeď nářků tichý vzkaz

Vzkaz o lásce
o souladu
O radosti z prostých krás


(17. 4. 2019)

(...)

Celý příspěvek

Komiksy malíře Pavla Čecha jsou bez nadsázky kouzelné – neopakovatelně se mu daří zachytit očarovanou atmosféru starých zákoutí, tajemných domů, zahrad a dobrodružství. Atmosféru dětství; doby, kdy dobrodružství viselo ve vzduchu a člověk ještě uměl létat, vznášet se na snech a snít ve dne. Té doby, k níž se mnozí spisovatelé obracejí celý zbytek života a stále znovu se ji snaží zachytit a popsat (jako třeba Hermann Hesse).

Pepík Střecha je věčně osamělý, ustrašený chlapec, kterému se ve škole posmívají pro jeho koktání, slabost i obavy. Vypadá to s ním bledě, protože nic než útěk, skutečný nebo do knížek a příběhů, mu nezbývá… Až do chvíle, kdy k nim do třídy přijde nová žákyně. Jmenuje se Elzevíra, sedne si k Pepíkovi do lavice – a je tak jiná. Nezajímají ji povrchní věci, umí si udělat respekt, umí si hrát i snít. Chvíle s ní jsou úžasné!

(...)

Celý příspěvek

Když jsem si knihu kupoval, zaujalo mě v recenzích jednak autorčino zimní správcování kempu v Kanadě (údržba a topení ve srubech), jednak její buddhistická meditace jako pomoc proti návalům úzkosti:

Od chvíle, kdy jsem spláchla tabletky do záchodu, ale uběhla spousta let, bylo to ve Španělsku na meditačním táboře. Chvíli po propuštění z nemocnice jsem se seznámila s buddhistickou meditací. Poskytla mi novou perspektivu, jiný způsob, jak zvládat obtížné pocity a myšlenky. Přesto jsem se strašně bála skončit s léky. Primářův hlas mi zněl v hlavě jako ozvěna: víra v to, že to bez nich nezvládnu, že znovu onemocním. Na kurzu jsme meditovali každý den několik hodin. Neuvědomovala jsem si, že by se moje léky neměly s intenzivní meditací kombinovat, cítila jsem, že se se mnou něco děje, že se začínám vznášet, přestávám se ovládat, cítila jsem chemický šum v krvi. Pak jsem prášky z krabičky vysypala do mísy a dívala se, jak mizí, bílé, růžové a modré. Najednou se ve mně něco uvolnilo, dovolila jsem něčemu z hloubi nitra vyplout na hladinu a zmizet, začala jsem v noci spát i bez tablet. Ještě mnohokrát potom to bylo zlé, ale dokázala jsem to, prošla jsem si tím, pohnula jsem se kupředu.

(...)

Celý příspěvek

Poprvé jsem tuhle obří včelu s kovově modrými křídly viděl loni začátkem léta. Letos už také, takže to vypadá, že u nás bude pravidelným hostem.

(...)

Celý příspěvek

Kdo by neměl rád masáže – jenže co dělat, když nemáte čas někam se vypravit a ani poblíž zrovna není nikdo, koho byste k masáži přemluvili? Inu, pořád ještě tu jsou dvě ruce. Vaše vlastní.

Taková masáž sice neposkytne výměnu energie mezi dvěma lidmi, má ale jinou výhodu – dokonalou diagnostiku. Vnímáním pocitů okamžitě víte, jestli masáž účinkuje, jestli je třeba přitlačit či ubrat, jakým směrem pokračovat. A navíc, bolavých částí těla se instinktivně dotýkáme odjakživa.

(...)

Celý příspěvek

Příliš se mi nedaří popsat, jak úžasná tato kniha je. Protože dokázala srozumitelně vyjádřit, co je v Novém zákoně podstatné - poselství lásky a změny a přijetí. Vyjádřit tak, aby mu rozuměl úplně každý, aby příběhy nezněly cize, nýbrž jako každodenní realita.

Žádný autoritativní překlad, žádná náhrada původního textu, jen převyprávěné kousky z Bible. Ale taky žádná samoúčelná kratochvíle, naopak – ty řecké texty (a jeden hebrejský) nejsou v knížce na ozdobu. Z nich parabible vychází, je interpretuje a jim skládá účty. Jde tedy o dílčí, zaujatou, subjektivní, ale vážně míněnou odpověď na otázku, jak by mohl Ježíšův příběh vypadat, kdyby se odehrál dnes.

(...)

Celý příspěvek

(1996, A4, tužka)

(...)

Celý příspěvek