Některé firmy si musí podepsat všechno. I stopy ve sněhu!

(23. 1. 2018)

Pokračování příspěvku

Dan Lyons, novinář v prestižním časopise Newsweek, kde se věnuje technologickým tématům, dostane ve svých jednapadesáti letech výpověď. Bez jakéhokoli varování a v nejméně vhodnou dobu, ve chvíli, kdy jeho žena skončila v práci a kdy se chystají na dovolenou.

Hledání novinářského místa je obtížné, krom toho Lyons dobře ví o startupech a možnostech, jak při jejich vstupu na burzu zbohatnout, a tak se rozhodne jeden z nich zkusit. Přijme práci v rychle rostoucím HubSpotu, který prodává software s marketingovými nástroji. A tím začíná jízda.

„Je to příběh o tom, jaké to je pokusit se po padesátce objevit své nové já a začít budovat novou kariéru, nadto v odvětví, které je z velké části nepřátelské ke starším zaměstnancům. Je to příběh o tom, jak se proměnila samotná práce a jak firmy, které o sobě tvrdí, že ‚činí svět lepším místem‘, jej ve skutečnosti naopak zhoršují.“(Str. 8)

Kniha má podtitul „Nešťastné příhody ze startupové bubliny“. Co rozumí bublinou?

Pokračování příspěvku

Už v květináči
začíná
Miniaturní
krajina


(12. 5. 2018)

Text z pozůstalosti Anthonyho de Mella vychází z jeho přednášek, působí jako jejich záznam. Soustředí se ale především na interaktivnost, je to vlastně jedna velká rozmluva.

„Chcete říct, že všechny vaše vztahy jsou v pořádku? Ne. Váš život není v pořádku. Tvrdíte, že si užíváte každé minuty svého života? No, ne tak docela. Vidíte, co jsem vám říkal? Moment, počkejte chvilku. Proč se hádat? Nechci se s vámi hádat. Tečka. Vím to, protože jsem to dříve dělal pořád. O hádání nestojím. Buď si přiznáte, že váš život není v pořádku, nebo si to nepřiznáte. Pokud si to nechcete přiznat, nemám vám co nabídnout.“ (Str. 17)

A je to rozmluva svižná a vtipná, přestože téma je závažné a důležité. Vysvětluje, že všichni žijeme ve své vlastní síti lží, předsudků a návyků, že jsme obětí svého naprogramování – ale že jí zůstat nemusíme. Že to záleží jen na nás.

Pokračování příspěvku

Jen drobná změna, které jsem si všiml sám při používání blogu z mobilu. Vždycky, když jsem chtěl na webu něco vyhledat (vyhledávací políčko v menu), musel jsem dloooouho rolovat, než jsem se k menu dostal. Ono to vypadá nenápadně:

Pokračování příspěvku

Po naprosto katastrofálním druhém dílu série (Náklaďáky Volvo) jsem k dílu závěrečnému přistupoval s obavami. Naštěstí to dopadlo přijatelně, chtělo by se říct důstojně – kdyby ovšem tohle slovo v Dopplerově světě vůbec existovalo.

Hlavního hrdinu zastihneme na cestě domů. Losa Bonga nechá, ač nerad, v útulku, a pln naděje se vrací ke svému domu. Jenže. Dům má jinou barvu, jiné vytápění, jiný režim a na poštovní schránce se kromě manželky a dětí objevilo ještě další jméno. Egil Hegel. Člověk si dá dva roky pauzu a hned tohle...

Začátek je výborný, starý Doppler je zpět. Cesta ho nijak neproměnila, je stejně šílený a pořád mimo jakékoliv konvence či mravy.

„Lež, s níž byl Doppler tak spokojený, s sebou záhy přinesla nevídaný arzenál nepředpokládaných důsledků. Například se už Doppler nemohl přes den zdržovat doma. Musel dům opouštět.“ (Str. 123)

Jeho plán jak se dostat zpět je zvráceně geniální (a v souladu s prvním dílem).

Pokračování příspěvku

Ta pravá
zima tu je
Odevšad jazyk
vyplazuje


(25. 2. 2018)

Zatímco kreslený vysvětlovník od Randala Munroeho se vybarvil jako nepoužitelná hříčka, Mizielińských kniha je přesný opak. Výborně nakreslená, s velkorysým formátem a plná informací.

Navíc multioborová. Tím, že si autoři jako hledisko vybrali jedinou vlastnost, skrytost (pod zemí i pod vodou), se krásně dotknou opravdu široké skupiny oborů. V části „Pod zemí“ se pohybují od biologie (podzemní organismy, živočichové, mraveniště) a botaniky (přehled druhů podzemních plodin, stromy a jejich kořeny), přes techniku (kabely, zemní plyn, elektřina, voda, odpady), dopravu (tunely, metro) a archeologii, až po speleologii a geologii (zemské desky, sopky, sopečná kamna, zemský střed). „Pod vodou“ je to dost podobné.

Díky šíři záběru, ale i hloubce, je přínosná také pro dospělé. Když se přidržím podzemní části – patrně budete vědět, jak se vyrábí elektřina a jak se rozvádí po domech, stejně jako odpady. Ale o nejhlubší jeskyni – Kruberově – a historii jejího zkoumání? Pokud nejste nadšený jeskyňář, tak těžko.

„Kvůli dalšímu překonání rekordu potápěč Gennadij Samochin přes hodinu proplouval sifonem. Poslední známá část jeskyně je totiž zalitá vodou.
Když členové výpravy dosáhli hloubky 2197 metrů, vydali se zpět na povrch. Návrat jim trval dva týdny.
Přestože výprava překonala rekord, na dno jeskyně se jim sestoupit nepodařilo.“ (Str. 43, popis čtvrté výpravy 10. srpna 2012)

Pokračování příspěvku

Loňský listopad byl především čtecí; z výzkumných článků tu bylo jen hledání proč je ledová čokoláda ledová, kde se ten pocit bere.

Z knih vzdělávacích jednoznačně vede Naboso (Daniel Howell). Vysvětluje, proč je chození naboso tak příjemné (a tak zdravé). Diana Richardson nás v knize Vědomé milování učí, že zpomalit se dá – a má – i v sexu. Výborný je Václav Vlček v knize Psychologie a doteková povolání, kde s nadhledem učí praktickou psychologii všechny, kdo přicházejí do těsného kontaktu s lidmi. Masérky, kadeřnice, terapeuty... Encyklopedie Kámen – Od horniny k soše ukazuje šíři místních surovin a jejich použití.

Z beletrie si prostě musíte přečíst Kouzelníkův únik z reality (Lars Vasa Johansson). Nádherně propracovaný a fungující příběh o setkání kouzelníka-iluzionisty se skutečnými kouzly a jeho cesta k sobě samému. Zato Opravář osudů se Robertu Fulghumovi spíše nepovedl. A druhý díl komiksu Zpátky na zem? Ve originále bez znalosti francouzštiny to opravdu není žádná legrace.

Pokračování příspěvku

Veronice Hurdové zemřel v době, kdy čekala třetí dítě, manžel. Šok, který to přineslo, stejně jako následující potíže, si jen těžko umíme představit. Přesto po roce mohla napsat:

„Rok po smrti mého milovaného manžela mi přinesl tolik krásných věcí, které jsem si nikdy nedokázala představit. Skrz svůk osobní příběh chci zprostředkovat, že smrt se dá vnímat i jinak než ztráta. Že vedle hlubokého zármutku lze zažívat i hluboké, dechberoucí štěstí.
Chci vrátit smrt zpátky do našich životů, protože věřím, že díky ní může každý z nás žít mnohem naplněnější a naplňující život plný lásky, vědomé přítomnosti a pochopení sebe samých.“ (text na zadní straně obálky)

Kniha je sestavená z blogových příspěvků, úvah, deníkových záznamů a také fotografií. Rozdělená je do několika částí:

Pokračování příspěvku

Slíbené pokračování studie ŠVP pardubických škol obsahuje jednak kompletní tabulku s vyhodnocením všech kritérií, jednak podrobnější komentáře ke každé škole. Použitou metodiku, kritéria i souhrnné informace najdete v předchozím Srovnání vzdělávacích plánů základních škol v Pardubicích.

Jen připomínám, že jde o čisté posouzení koncepce škol na základě dostupných informací. O skutečné kvalitě školy (a především učitelů) to vypovídá jen velmi nepřímo, pokud vůbec.

Celý příspěvek

Píšu to s každou přečtenou sbírkou, ale nelze jinak a budu se opakovat. Básně jsou skvělé a Jarmila Hannah Čermáková je fenomenální básnířka.

Ať už mluví o řece času:

Celý příspěvek

(listopad 2018, výřez z A4, tužka)

Celý příspěvek

Bastlení mě nikdy nezajímalo, k rezistorům mám odpor, tranzistor mi evokuje rádio a pokud jde o svépomocné úpravy, vrchol mého snažení bylo přidělání spínače na jeden drátek v domovním zvonku.

Přesto jsem si knihu s podtitulem Úvod do bastlení koupil, celou přečetl – a byl z ní nadšený. Martin Malý jednak skvěle píše (text má spád a vtip), jednak svým zápalem dokáže strhnout každého (vážně – opravdu jsem si málem koupil Arduino, nepájivé kontaktní pole a pytel součástek). A do třetice, má talent pro didaktiku. Kniha začíná stavbou obvodu blikače, takže začátečník má hned něco v ruce – a autor se má oč opřít ve výkladu.

Celý příspěvek

V minulém souhrnu školní reformy jsem zmiňoval, že jedno z nejlepších kritérií jak školu posoudit, je podívat se na její ŠVP. Jestli se za něj stydí, jak se profiluje, jak má rozmístěné disponibilní hodiny, jak kvalitní je zpracování a tak dále.

Rozhodl jsem se to prakticky vyzkoušet a udělat si malé srovnání vzdělávacích plánů pardubických škol – a tedy i škol jako takových. Protože ŠVP je nejdůležitější koncepční dokument, v něm se dozvíte (máte dozvědět) o škole vše potřebné.

Celý příspěvek

Pokud jste o téhle knize slyšeli nebo četli chválu, tak… jí můžete věřit.

Autorům se povedlo něco mimořádného – najít, nafotit a rozpovídat ty nejsvéráznější samotáře, kteří obývají zapadlé šumavské kouty a končiny. Žijí v maringotkách, domech i srubech, pečují o zvířata a do jednoho vědí, co chtějí a proč to dělají.

Celý příspěvek

Připlazil se
Porozhlédl
Pozdravil - a zas je pryč
Starý známý
Zeměklíč


(19. 5. 2018)

Celý příspěvek

Nejnovější sbírka básní Radka Malého je podařené a půvabné dílo. Básně jsou vyzrálé; už nejsou heroické jako v prvních sbírkách, ani experimentující, mají obrazně řečeno „sražené hrany“, o to víc ale vyniká jejich hloubka. Hloubka přirozeného života. Podívejte se na tuhle podzimní – také vám z ní začínají ve větru opadávat listy?

Čas mořit česnek. Révu už jsem spálil.
Brambory sklidil. Zasel klokočí.
Sobě a noci po sklence jsem nalil.
A díváme se z očí do očí.

Měli jsme začít lepším vínem, paní!
Vás ale, koukám, tohle nevzruší...
Mám ve vinici místo špačků vrány
a od podzimu cucflek na duši.

Celý příspěvek

Posílal jsem tuhle nějaké peníze o víkendu, v sobotu to bylo. Datum splatnosti - pondělí. Posílal jsem jiné peníze v neděli. Datum splatnosti - zase pondělí. Posílal jsem v pondělí. A datum splatnosti? Samozřejmě.

Může mi někdo objasnit, proč banky neúčtují o víkendu?

Celý příspěvek

Kniha má podtitul „Předměty a doplňky, které vás dostanou do pomalého tempa“ a pokouší se jej naplnit. Ke každému takovému předmětu připojí krátké zamyšlení s fotografií, obojí jednostránkové, následované ještě jedním vyobrazením (tentokrát přes celou dvoustránku) a textovým rámečkem se souhrnem.

Kupříkladu heslo „Šálek čaje“ na straně 102. Vlevo je pestrobarevná věž ze čtyř šálků a podšálků. Vpravo úvaha o původu čaje, posunu od léčebné tekutiny k pochoutce, o obřadech a vlivu nádobí, druzích čajů a umění jejich přípravy. Doporučí udělat si z pití čaje zvyk, naučit se přípravy a stát se znalcem. Následující dvoustránka zachycuje japonskou litinovou konvici a text shrnuje:

Celý příspěvek