Nejprve obecný komentář. V počítači jsou jenom dvě mechanické součástky, ve kterých se něco točí – klasický pevný disk a ventilátor. Mechanická součástka se už z podstaty rozbíjí častěji než nemechanická a proto je třeba na ně dohlížet. Pokud jde o disky, mnohaletá zkušenost ukazuje, že odejde tak jednou za 5-10 let. To by nebylo mnoho, ale s rostoucím počtem počítačů v domácnosti se množství disků a potažmo frekvence výpadků zvyšuje. Proto kdykoliv mám možnost, používám dva paralelně, spojené do RAID 1 (=zrcadlení) pole.

První vlaštovka

Začalo to nenápadně, mdadm monitoring mi napsal mail, že detekoval chybu na prvním diskovém poli:

A Fail event had been detected on md device /dev/md0.
It could be related to component device /dev/sdb1.
Faithfully yours, etc.

P.S. The /proc/mdstat file currently contains the following:

Personalities : [raid1]
md0 : active raid1 sdc1[2] sdb1[0](F)
(atd.)

Se zájmem jsem si to prohlédl, řekl si, že by to mohl být nějaký výpadek, a zkusil restart. Po restartu ovšem mdadm přitvrdil ve formulacích a že prý to pole je degradované a co já s tím.

Pokračování příspěvku

Mimořádně zajímavá publikace. Podle anotace určená především mladším čtenářům, ale po pravdě řečeno, pokud se o historii nebo vojenství nezajímáte, bude pro vás odborná až až. Pro mě tedy rozhodně byla.

Jak už název napovídá, zabývá se vývojem historického opevnění a obranných staveb na našem území. Začíná předpevnostními objekty jako jsou rondely, pokračuje pravěkými pevnostmi s palisádami a příkopy (Rmíz, Denemark), následuje doba bronzová (Vrcovice, Skalka), keltské pevnosti doby železné, pokročilé opevnění Římanů a opět krok zpátky se slovanskými hradisky. Pak první hrady se skutečnými zdmi, speciality jako obvodový plášť nebo štítová stěna, opevňování měst. Další novinky přinesla husitská sídla, využívající zkušeností s palnými zbraněmi a děly; poprvé se budují předsunutá stanoviště - dělostřelecké bašty nebo rondely.

Boje v době krále Jiřího z Poděbrad přinesly stavitelům poznatek, že kamenné zdi silné okolo 2-3 m dříve či později pod ranami z bombard puknou a zřítí se. Jev je způsoben šířením rázové vlny tuhým zdivem, při kterém malta ztrácí soudržnost a praská. Hradba se promění v hromadu bloků kamení a buď se zřítí sama ihned, nebo po dalším zásahu.

Zejména husitští válečníci zběhlí v budování ochranných valů postřehli, že zásah kamennou koulí do náspu navršeného ze zeminy vyhloubí jen nevelkou jámu, která v žádném případě nenarušuje soudržnost opevnění. Hlína se náhle stala výhodnější stavebninou pro budování opevnění než kamení. (Str. 63)

Pokračování příspěvku

Významová nejednoznačnost slova copywriting, které se chápe šířeji, než by naznačovalo původní anglické copy (reklamní text), a zahrnuje veškeré webové texty, spolu s přesahem do budování značky, identity a marketingu obecně, vedou k tomu, že obsah knihy vystihuje až její podtitul Průvodce moderního marketéra a podnikatele po webovém obsahu. Přesně o tom publikace je – a je to dobře. Texty na webu není možné chápat izolovaně od jejich smyslu a cíle; aby fungovaly, musí textař znát kompletní pozadí.

Co všechno se dozvíte? Obsah knihy napoví:

• Jak se zabydlet na internetu a proč jste těmi nejlepšími copywritery pro svůj web – tady se dozvíme, jak internet dává možnost každému zazářit – ale také, jaké nástrahy nás čekají. Jsou tu doporučení pro budování značky (Strategie, Značka, Domény a účty, Logo, web apod., Texty), informace, kdy si text nechat napsat a kdy se do toho pustit na vlastní pěst (Ekonomická racionalita, Webová analytika, Jazyk, Čas, Norma).
• Zákazník, produkt a vy. A vaše USP – Unique Selling Proposition neboli jedinečný prodejní argument. Je třeba něco dodávat? Samozřejmě, protože žádná kouzelná formulka neexistuje a pro každého je USP jiný. Je třeba znát produkt i zákazníky, jejich potřeby, zájmy – a umět toho využít.
• Kam s ním aneb Elementy obsahové strategie – každý obsah má svůj smysl, a aby fungoval, měl by mít i cíl. Tedy vy byste ho měli mít, a to pro každý typ. Něco je pro budování značky, jména, něco pro informace, velká část samozřejmě kvůli prodeji.
• Anatomie webového obsahu od titulku po patičku – tady se vracíme k stránce, jejím elementům a tomu, jak by měly vypadat (HTML hlavička, Doména, Favicon, Logo, Slogan neboli claim, Webové claimy, Menu, Slider/rozcestník, E-mail bait, Aktuality/blog, Reference, Patička).
• Jak napsat přesvědčivý produktový text aneb Copywriting mýtů zbavený – pravidla a doporučení, cíle textu, jeho srozumitelnost, relevance, Call To action, délka textu, rytmus, členění… tady je jádro (copy)writingu.

Pokračování příspěvku

Před lety jsem tu psal, že ač v podstatě pohan, na Otčenáš slyším. Do těch vroucích slov se za tisíce let opakování otisklo tolik… že mě fascinují nejen ona, ale i jejich parafráze. Už jste tu mohli vidět Dantovu z Božské komedie, celou knihu od Alfonse Muchy, a teď mám nový příspěvek. Báseň Aleny Riedlové Slepičkové naprosto přirozeně slova rozvíjí a aktualizuje. Aktualizuje o pochyby současného člověka – a ponechává věčnou touhu po spasení.

Otče náš
jenž jsi na nebesích
proč neslyším Tvůj smích?
posvěť se jméno Tvé
proč vedle dobrého dáváš i zlé?
přijď království Tvé
cítím v sobě obé dvé
buď vůle Tvá
ať pohádka zlá
jako v nebi tak i na zemi
navrch nezíská
chléb náš vezdejší
dej nám dnes
falše každý se střez
a odpusť nám naše viny
malověrnost a splíny
jako i my odpouštíme
našim viníkům
a těm bez radosti
a neuveď nás v pokušení
to, co jsme snili, že není
zbav nás od zlého
i příliš snadného
amen

(báseň ze sbírky Něžná lavina, zveřejněno se souhlasem autorky)

Alenu Riedlovou Slepičkovou – a přehled jejích sbírek – najdete na stránce www.cintamani.cz/alenka/.

Útlá kniha se zabývá vychytávkami pro každodenní život a i přes malý počet stránek překvapí šíří témat. Postupně se dotkne

• systému v organizaci života a práce (návyky, GTD, ZTD apod.),
• principu nezahlcování se,
• měření života (výdaje, fyzická aktivita, spánek),
• informací (vliv médií a přínosy informační diety),
• učení (jak se učit, jak na jazyky a další tipy pro školu i mimo ni),
• cestování a digitálního nomádství (travelhacking, jak se na cesty sbalit, co to je a jak funguje digitální nomádství)
• i jídla (jak neplýtvat, foodhacking a nejrůznější tipy).

V každé oblasti tak dostanete řadu technik, do kterých se můžete následně ponořit.

Jsou tu ale i nevýhody.

Proti knize mluví její stručnost – techniky na organizaci času vydají každá na samostatnou knihu, stejně tak učení se, vliv médií… Ale budiž, můžeme ji brát jako odrazový můstek.

Rozebírání slova lifehacking, cvičení na vlastní očekávání a definování téhož slova od dalších lidí mě, přestože je to pouhých 10 stránek, vysloveně nudilo a rovnou jsem je přeskočil.

A co mě opravdu dostalo bylo hackování letenek na vyšší úrovni pomocí fuel dumpingu.

Pokračování příspěvku

Jsa Fulghumův fanoušek, koupil jsem si i pokračování Opraváře osudů, přestože první díl mě varoval. No - a je to tak, jak jsem očekával.

George je pořád stejně neslaný nemastný, Luci Milena je tak nezávislá, až si sama podřezává větev, a Vera se dějem spíš míhá, přestože je zásadní hybatel. Pár starých známých se vrátí, stejně jako vycpávkové příběhy – Milenina projížďka vlakem, hraní rolí a nasbírané příběhy, dokonce i epizoda s ukulele bandem. Barvitosti to přispívá, ale člověk pak přemítá, k čemu to bylo dobré.

Přibyly dvě nové postavy, obě velmi zajímavé, totiž Řek Trey Kazantzakis a madam Stříbrná. Karetní kouzelník a kartářka. To je krásně symbolické zrcadlení – zručnost a intelekt versus intuice a sladění s tokem světa. Ale pořád se vracím ke Georgovi. Jak je možné, že když o něm mluví Luci, zní úžasně:

George je… prostě skvělej člověk. Lepšího jsem asi v životě nepotkala. Je férovej, inteligentní, laskavej, dokáže mít rád. Vždycky chce udělat to nejsprávnější. Má peníze, vystudoval vysokou, má spoustu elánu, je zdravej. Jedinkrát jsem nezažila, že by se vztekal, nikdy se nezachoval podle nebo sobecky. (… )

Záleží mu na ostatních, chce být užitečný… a k tomu si myslí, že je opravářem osudů, na pokyn fiktivního avatára. (Str. 56)

A my přitom vidíme někoho, kdo sám nic neudělá, je totálně pasivní a jen reaguje na ostatní. To že je opravář osudů? Opravdu obtížně uchopitelné.

Pokračování příspěvku

Jak jsem popsal v úvodu, jedná se o seznam literárních děl v daném období, která bych měl znát, abych měl alespoň základní přehled a uměl poznat reflexe a odkazy v literatuře modernější. Pokud tu budete něco zásadního postrádat, budu rád, když se zmíníte v komentářích.

Filozofie života

autor	dílo	odkazy a reflexe
Marcel Proust	Hledání ztraceného času

Pokračování příspěvku

Zdeněk Hajný byl asi nejznámější český mystický malíř; s jeho obrazy jste se už jistě někde setkali. Protože dokáží hovořit samy o sobě, jsou velmi často používané na přebaly a ilustrace knih o duchovnu, na plakáty, kalendáře nebo jako ilustrace k básním (podívejte se na sbírku Markéty Hlasivcové Rubín v plášti noci)

Každá tvorba, založená na mystických vhledech, se v obměnách vrací, a dá se rozdělit podle témat do určitých cyklů. Tak i v obrazech Zdeňka Hajného můžeme najít opakující se motivy – a tento přístup zvolili autoři monografie:

Místo chronologického řazení jsme dali přednost systematickému členění podle tematického kriteria. Tento způsob, který se zdá více vycházet vstříc zainteresovanému čtenáři, bychom však neupřednostnili, kdyby jeho principy a důsledky nebyly ve shodě s povahou a charakterickými rysy Hajného tvorby. (Str. 7, Předmluva)

Nacházíme tu vyjádření Mýtu, Protikladů, Směřování, Poutníků, Života a smrti, Ženy, Poznání, Světla, Krajin kosmických a Krajin sakrálních. Každá kapitola je uvedena několikastránkovým textem - shrnutím motivů, chronologie i vlivů a vývoje symboliky a vize.

Pokračování příspěvku

Všichni Aurelianové jsou samotářští, ale bystrého ducha, všichni José Arcadiové jsou vznětliví a podnikaví, ale poznamenáni tragickým znamením, zatímco ženy z rodu Buendíů jsou nesmlouvavé a tvrdé, jedno jestli se v rodu narodily, nebo se k němu přivdaly. Všechny bez výjimky však spojuje jejich samota; ve svém světě představ, touhy a předsudků zůstávají osamělí a život si ničí navzájem.

Nepřestal po ní toužit ani na okamžik, i když byl v cizině. Nacházel ji v temných ložnicích dobytých měst, obzvlášť v těch nejubožejších, a vyvstávala mu před očima, když cítil zaschlou krev na obvazech zraněných, i když pociťoval chvilkový strach ze smrti, vídal ji všude a ve všem. Utekl před ní a snažil se potlačit každou vzpomínku nejen dálkou, která je dělila, ale i bezhlavou bojechtivostí, kterou jeho spolubojovníci považovali za smělost. Čím víc však utápěl její podobu ve splaškách války, tím víc se válka podobala Amarantě. (Str. 119)

Amaranta zabrání Rebece vzít si Pietra Crespiho, kterého pak sama odmítá tak dlouho, až si vezme život. Sama se pak ztrestá žhavým uhlím, odmítne i další nápadníky

Pokračování příspěvku

(1996, A4, pastelka)

Obrázek už tu byl jako součást pohledu do archivu kreseb 1996, jméno mu dala v čtenářské soutěži B., další návrhy můžete vidět tamtéž.

Fotopublikace od Libora Sváčka už jsem tu měl dvě, Prahu a Českou republiku. Tahle je ovšem z leteckého pohledu, takže fotografované objekty vidíte vcelku a z neobvyklého úhlu. Pokusy lokace rozpoznávat jsou o to zábavnější.

A také můžete krásně vidět různé krajinné a urbanistické jevy. Jako třeba na straně 34-35; vlevo jsou pole oddělená mezemi a alejemi, která se hvězdicovitě sbíhají do vsi. A vpravo příklad komunistické zvůle s obchodním domem hyzdícím náměstí a historické centrum Jihlavy. Z nadhledu to přímo bolí.

(...)

Celý příspěvek

Situace ve filozofii na začátku století, proti které se vymezoval Husserl, byla svým způsobem podobná současné postmoderně a postanalytismu.

Tato shoda okolností nás může přivést k jednoduchému pokusu: zkusme si náš výklad fenomenologie zaktualizovat. Neptejme se pouze, co asi mohl Husserl ve své době prožívat za zápasy, a pusťme se do těch zápasů sami, když už je kolem nás téměř shodný obraz, snad jen o poznání nepřehlednější. Budeme tak pracovat na vymezování fenomenologie stejně, jak to ve své době ve sporech s podobnými protivníky činil Husserl. (Str. 12)

(...)

Celý příspěvek

Tohle jsou asi zase jen poznámky pro mě, vy jako čtenáři se ke zdrojovým souborům blogu patrně nedostanete. Na druhou stranu, dílčí kroky (hromadné přejmenování, oprava konců řádků, změna kódování) z konverze by se mohly hodit i vám, pochopitelně pokud používáte linuxové nástroje.

O co tedy jde – při vytvoření generátoru blogu jsem všechny soubory pojmenoval s příponou txt, a protože jsem byl na Win XP, vznikaly samozřejmě s kódováním windows-1250. Dokud jsem Windows používal, bylo to v pořádku, po přechodu na Linux se situace trochu zkomplikovala. Musel jsem si pro editaci blogu vyhradit jEdit, v něm nastavit jako výchozí kódování to z windows a ještě si ho asociovat s příponou txt. Tím jsem si ji ale efektivně znehodnotil, protože od té doby se mi jEdit s codepage 1250 otevíral pro jakýkoliv textový soubor.

(...)

Celý příspěvek

Barvoslepého grónského umělce Olava Hjalmara Roara Hotovsona možná znáte z twitteru. Průběžně tam ukazuje jak své básně, tak šperky z polodrahokamů, a mezi obojím jsou často perly, obrazné i skutečné. Proto jsem neváhal a objednal si i jeho sbírky v knižní podobě. Diktatura pozitivního myšlení jsou básně a fotografie 2018 – 19 a mimo jiné místy reflektují i události a politickou situaci. Utkvěla mi báseň Kampaň (Str. 14):

mluvil
a
slova sypala se
jako penízky barokního ohňostroje
mluvil
a
zdálo se
že v naší poušti po staletích
počíná pršet
mluvil
a
žebřiňák pádil z kopce
(… )

(...)

Celý příspěvek

Už na první pohled působivá, v koženkové vazbě se stříbrným vyraženým písmem, je kniha o vlivu okultismu na literaturu 18. až 20. století.

Okultismus se obtížně definuje; jsou to věci skryté, esoterické, tajemné, převážně nevědecké, v každém případě se jimi ale zabývá spousta lidí, umělce nevyjímaje.

(...)

Celý příspěvek

Před rokem jsem přidal další část Mapy literatury – renesanci, humanismus, reformaci a manýrismus.

A pak už to byly jen knihy a tvorba. Nejprve knihy praktické. Přečetl jsem si užitečnou monografii na téma myšlení (nejen logické a analytické) Principy kritického myšlení. Pro kohokoliv kdo se zabývá agilním vývojem by se mohla hodit kniha od jeho asi nejviditelnější české evangelizátorky Zuzany Šochové Skvělý scrummaster. Přehled Stanislava Háši Co je nového v managementu ukazuje, jak se proměnil svět práce a jejího řízení. A Veronika Hurdová zase v Krkavčí matce s nadhledem sobě vlastním radí všem rodičům, jak rodičovství přežít.

(...)

Celý příspěvek

Básnické sbírky většinou dočtu, minimálně ze studijních důvodů, abych si básníka zapamatoval a zařadil. Tohle se ale nedalo, verše Otokara Březiny jsou skutečně těžké. Dlouhé, patetické, s archaickým slovosledem.

Mystické znamení duše, potkání spřízněných paprsků dvou,
tvůj úsměv, zmdlený, zemřel dávno před smrtí tvou;
jsou rytmy zádumčivých písní, jež po léta v duši mi zní,
a úsměv tvůj, svatá, uhasne jen se zářením teskných mých dní.
(… , Znamení duše, str. 55)

(...)

Celý příspěvek

Kniha s podtitulem Rabbi Löw, židovství a češství je fascinující přehled židovství v Čechách i ve světě, v současnosti i v historii. Když ale přijde na detaily nauky rabbiho Löwa, ani Kurasovy jazykové schopnosti to nezachrání. Löw je sice už novověký, ale pořád dávný náboženský učenec a jeho nauka tomu odpovídá.

Ten Boží design, hebrejsky zvaný celem elohi, si Löw bere jako jeden z pilířů, na kterém staví psychologii lidské tvořivosti. Löwova „Teorie obrazu Božího“ vypadá ve stručnosti takto: Člověk je jediná živá bytost vybvená Božím designem, který jej staví o třídu nad ostatní živočichy.

(...)

Celý příspěvek

Pod stromem v díře
Přebývá sám
Prastarý lesní
Leviathan


(1. 1. 2019)

(...)

Celý příspěvek

Už na první pohled kniha zaujme. Černé desky s odřenými hranami, jasně červené reliéfní písmo, zlatá ořízka – to rozhodně nebývá běžné. A když ji otevřete, zjeví se krásně zažloutlé, pomuchlané, krví pokapané a ohořelé stránky. Deník. Věkovité záznamy Nicholase D. Satana, ďábla a pokušitele.

Obsah je rozdělený do pěti sešitů, pěti „dílů“.

(...)

Celý příspěvek