Wuwejův zápisník

Loňské říjnové recyčlánky vedle šestého archivu Mastodonu z roku 2024 popisují, jak jsem přecházel na svazku /home z HDD na SSD a co všechno na mě přitom číhalo (třeba jiná čísla disků nebo SE linux), jak vypadá otčenáš podle sestry Františky z knihy Návrat a také fotky a videa z toho, jak sršeň loví motýly.

Ze studijních knih jsem se zahloubal do parádního přehledu využití sexuální energie v magické praxi, tedy knihy Hugha B. Urbana Magia Sexualis. Nad Klonovat Krista? od Didiera van Cauwelaerta jsem si zavzpomínal na záhadologické spisky. A úplně unesený jsem byl z Tajného života stromů od Petera Wohllebena.

Také jsem četl knihy o knihách; jednak úžasnou knihu rozhovorů s lidmi o knihách, které jim změnily život (Aleš Palán), jednak dvě diplomky o Oněginovi. Byly to Interpretace románu Evžen Oněgin na základě pojmů formalismu u L. S. Vygotského Moniky Pavlíkové a Interpretace díla A. S. Puškina Evžen Oněgin a zrcadlení autorova života na pozadí příběhu od Evy Ludvíkové. Obě podařené a plné informací.

Z beletrie jsem sáhl o Stančíkově Nulorožci a byl to opět opulentní zážitek, trochu detektivka, trochu iniciační román, jazykové gejzíry. Super. Druhý byl také iniciační román, Odložený vesmír Michala Čagánka. Sice dějově dost lineární, ale působivý. Humorný fantasy svět Zeměplochy mě spolu s Mrakoplašem vzal do Austrálie, tedy pardon, na Poslední kontinent.

Pokračování příspěvku

Mladá kreslířka Alix se spolu se svým dlouholetým partnerem Lucasem nastěhovala do společného bytu v Bruselu. Alix nastupuje na stáž ve firmě jako ilustrátorka, po večerech píše scénář komiksu o své babičce, která nedávno zemřela na Alzheimera, pracuje sedmdesát hodin týdně – a úsilí se zúročuje. Ve firmě dostane smlouvu na dobu neurčitou a s nakladatelstvím podepíše smlouvu.

Jenže v té době se také ukáže zásadní problém v jejich vztahu, sex začal být pro Alix bolestivý.

Vyprávění postupně ukazuje obtíže s diagnózou, cestu přes gynekologii, sexuologii, řadu vyšetření i terapie provázené studem a nejistotou. Lékaři její potíže označí jako vaginismus, tím ale teprve začíná další hledání. Chuť k tělesné blízkosti se vytrácí a problém se ukazuje být rozsáhlejší. Je to mizející touha, nedostatečná komunikace, potlačené vnímání sebe samé, chybějící … životní radost?

Pokračování příspěvku

Sice mi ta výuka teorie literatury a naratologie pomocí jejího vývoje a přehledu guruů pořád vadí, ale chtěl jsem tomu dát šanci a zkusit opačný přístup. Zkrátka vývoj následovat, postupně se pročíst jednotlivými etapami, pochopit, na co další myslitelé v řadě reagují, celý „příběh literatury“ (analogicky s Gombrichovým Příběhem umění).

Po diskuzi s různými AI chytráky jsem vytipoval poměrně oceňovanou učebnici Zofie Mitosekové, sehnal ji z antikvariátu v dokonalém stavu (proč vypadala tak nedotčeně, to jsem pochopil až záhy) a pustil se do čtení. Elán mě ovšem opustil rychle; je sice řazená chronologicky a opravdu popisuje postupný vývoj, ale bohužel nějakému strukturovanému vstřebávání informací vůbec nepomáhá. Kapitoly jsou psané spíš jako eseje; nikde není zvýrazněno, co z toho je podstatné (natož aby následoval souhrn), a okamžitě jsem se v tom utopil. Zdaleka nejvíc mi to připomíná Eagletonův styl.

Pokračování příspěvku

Slečno, vy vypadáte čím dál tím líp! – Opravdu? – Ano, a čím blíž, tím hůř.
(Jan Schneider: Štein-Schneiderova sbírka vtipů na židovský způsob, Str. 104)

Mám takové nejasné podezření, že OCRko v Google Lens dělá AI.
A takhle blbě se prozradí!

(21.7.2025)

Naval Ravikant: Když se přistihnete, že si kvůli nějakému rozhodnutí sepisujete důvody proč ano a proč ne, výhody a nevýhody, zisky a ztráty, proč je to dobré nebo špatné… zapomeňte na to. Když se nemůžete rozhodnout bez této analýzy, odpověď je ne.
Eric Jorgenson: Almanach Navala Ravikanta, str. 110.

Pokračování příspěvku

Tak se tedy Adelheid stala členkou Dagova rodu. Když viděl, že v sobě ona a jeho syn našli zalíbení, napomohl jejich sblížení – a zároveň ho to těšilo i z jiného důvodu.

Starý Dag zůstal, hlavu měl skloněnou, ale očima sledoval Adelheidinu ztepilou postavu, dokud mu nezmizela. Pak hlavu trochu zdvihl a měřil si očima všechny přítomné, jednoho po druhém — a v očích se mu objevil záblesk vítězství. Od nejranějšího dětství až do pozdního věku cítil pohrdání lidí z kraje pod horami k sobě a k svému rodu, k „lidem z lesa“ — a nikdy se toho pocitu opravdu nezbavil, přes všechno bohatství, které nashromáždil. Také dnes večer prozradil ten i onen, když se pronášely přípitky u slavnostní tabule nebo neuváženým slovem, když s ním hovořili, svou blahosklonnost — a to se mu nijak nezamlouvalo. Nevěřil sice v úplnou věrohodnost pověstí Any z Hamarrbö že zakladatel jeho rodu, který přišel v dávných dobách na Medvědí Důl, byl z královské krve; ale že jeho předkové probojovali v tuhém zápolení s divokým lesem to, čím je statek a cely láz, to se mu zdál být dostatečně pádný důvod k tomu, aby se mohl měřit s kýmkoli. A co Adelheid — pochází po matce z rodiny, která je jistě významnější než kdokoli z dnešních hostí; také její otec je prý z dobrého rodu — a teď se Adelheid stává členem jeho rodu. (Str. 243)

Bohatství statku, láska, rodinné pokračování – skoro by se řeklo idyla. Ovšem nic netrvá věčně, přijde neúroda a s ní hlad. Medvědí Důl sice nestrádá, díky Dagově prozíravosti a hospodaření, ale i tak to na něj dopadá. Papírové peníze, které musel přijímat místo starého dobrého stříbra, ztrácejí cenu. Dag se začíná obracet k trvalým hodnotám (a také pomáhá celému kraji). Díky tomu krizi překonají.

(Ilustrace není z knihy, ale generovaná AI – ChatGPT/Codex, skill imagegen.)

Pokračování příspěvku

Další kniha z edice 100 osvědčených stavebních detailů, v pořadí čtvrtá, se soustředí na důležitou část každé stavby – střechu. V našich klimatických podmínkách se střídáním slunce, deště, návějemi sněhu i větrem musí být střecha provedená co možná nejpečlivěji a do posledního detailu.

Střechy jsou výjimečné i z toho důvodu, že mnoho míst je zde běžným smrtelníkům spíše nepřístupných než přístupných. Kontrola prací i dokončeného díla je obtížná, neméně obtížné je často zjišťování, kudy nám tam vlastně zatéká.
Je více než zřejmé, že funkční a dlouhodobě spolehlivé detaily krytiny a oplechování se nedají vymyslet v kanceláři. Ideální je využít věci osvědčené, vyzkoušené, jak se dnes často říká „vychytané“. (str. 9)

Stejně jako ostatní knihy, i tato čerpá ze starší literatury a přetiskuje ilustrace – vždy na pravé části dvojstránky:

Na levé je pak popis jednotlivých detailů a komentář jejich funkčnosti. Občas tam narazíte i na poznámku, že dané řešení je nevhodné nebo dokonce rizikové. Díky tomu kniha ukazuje nejen jak má ta která věc správně vypadat, ale i čemu se vyhnout.

Pokračování příspěvku

Když mě napadla možnost posunout jméno Gimli záměnou písmene někam k „gym“ a „gymbro“… musel jsem to nechat vygenerovat.

Midjourney celkem dobře, ChatGPT jako obvykle měl problém cokoliv vygenerovat, protože „jen v kalhotách“, a vítězem byl Gemini, resp. jeho Nano Banana 2, trefil to hned napoprvé 🙂 .

(15. 3. 2026)

Každopádně je to z března – po půl roce už budou generátory zase o kus dál.

Sbírka básní Ondřeje Macla je záměrný experiment s fragmenty písní, básní a výroků, které spojuje do nových celků. Otvírá tak velmi nečekané kombinace a vytváří napětí.

Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?
Když se u nás chlapi poperou…
A kdo měl žízeň, tak ji hasil.

Tornero… Vinní aj bez viny
v hospůdce páté cenové skupiny.
(Str. 39)

Někdy se dá vysledovat metoda nebo řetěz asociací, které stojí za vznikem, třeba slovo „já“ v prvních pěti verších. Pak navazuje dvojitá odpověď na poslední verš:

Kdo to řek? Snad ne já?
Takový trošku trhlý mý já…
Teď královnou jsem já.
A ty se ptáš, co já?
Co dám ti já?

Přej si, co chceš.
Ber, tady máš.
(Str. 4)

A výsledek je úžasný.

Pokračování příspěvku

Martin Rota provozuje na YouTube kanál Vědecké kladivo, ve kterém srozumitelně a jednoduše vysvětluje jevy, které sice obvykle známe, ale neumíme popsat jejich příčinu. Třeba proč je obloha modrá, když vzduch je průhledný. Kniha zpracovává ty nejzajímavější díly a podle textu na přebalu „s humorem a nadhledem, na který jsou jeho fanoušci zvyklí“. To porovnat nemůžu, protože se věnuji takřka výhradně informacím v psané podobě a vidím tedy rovnou knihu, ale nadhled tam rozhodně je.

Kapitol je 45 a témata jsou opravdu široká, namátkou vybírám pár příkladů:

• Jak funguje lednička?
• Jak a proč začne pršet?
• Jak funguje mikrovlnná trouba?
• Jak může beton tuhnout pod vodou?
• Jak se hojí rány?
• Jak sůl brání mrznutí vody?

Jak vidno, je to fyzika, chemie i biologie. Každá kapitola zabírá čtyři stránky, je bohatě ilustrovaná a lehčí tón dokresluje i hravý font:

Pokračování příspěvku

Stavba sluchového ústrojí u člověka je zvláštní. Zvukové vlny projdou zevním zvukovodem a rozkmitají bubínek. Ten předá vibrace přes kladívko, kovadlinku a třmínek do vnitřního ucha. V hlemýždi se rozvlní kapalina a rozkmitá bazilární membrána; tím se ohýbají vlásky smyslových buněk. Mechanický pohyb se tak převede na elektrický signál, který prostřednictvím sluchového nervu putuje do mozku.

(Všechny náčrtky vytvořila ChatGPT, berme je jako orientační schémata.)

Vážně složité, ale nejzajímavější je pohled na ty tři kůstky. Kde se probůh uvnitř středního ucha něco takového vzalo? Vzhledem k tomu, že evoluci jde recyklace skvěle, pojal jsem podezření, že tam nejsou tak úplně původní.

Takže jsem se zeptal ChatGPT: „Jaký je fylogenetický původ kůstek ve středním uchu? Co to bylo původně?“ (a odpověď nechal prověřit ještě přes Gemini a také googlením).

Pokračování příspěvku

Vypravěč Nick Carraway retrospektivně popisuje, jak se seznámil s Gatsbym a jeho příběhem. Bylo to tehdy, když se vypravil ze Středozápadu na východ, do New Yorku, ve snaze naučit se obchodovat na burze (a zbohatnout, pochopitelně). Pronajal si domek na Západním vejci a Gatsby byl jeho soused.

Gatsby ve svém velkolepém domě pořádal honosné večírky, kam byli zváni všichni, od filmových hvězd přes bohaté obchodníky po sportovce. Sám byl ovšem nenápadný, alkoholu se vyhýbal… A z neznámého důvodu se s Nickem chtěl spřátelit, ba dokonce mu pomoci v obchodech.

Celý příspěvek

Populární koncepce děsivě pojatých oblastí lidského poznání se vedle Děsivých dějin, Děsivé vědy a Děsivé literatury rozšířila i k Děsivému umění (to ovšem často najdeme nejen v těchto knihách, ale i v lecjaké současné galerii).

Báječná čokoláda je ale v umělecké řadě nejspíš omylem – naprostou většinu zabírá její historie, měly to tedy být Děsivé dějiny. A děsivé také moc nejsou… S ostatními tituly ji ale spojuje humorný nadhled, svižný jazyk a schopnost vzdělávat zábavně – je to "edutainment".

Celý příspěvek

Pár skic a nápadů ze zápisníku (skutečného), druhá část roku 2022. Některé by možná stály za překreslení.

Celý příspěvek

Tenhle monumentální komiks je opravdu mimořádný zážitek.

Odehrává se ve fiktivním prostoru někde v islámském Orientu. Sledujeme arabskou dívku Dodolu, která je už jako dítě prodána pro sňatek, pak unesena do otroctví. Povede se jí uprchnout a zároveň zachránit černošského chlapce Zama, tehdy ještě batole.

Celý příspěvek

Chris Voss byl před rokem 2008 hlavním vyjednavačem FBI pro mezinárodní únosy, vyjednávání vyučoval mimo jiné na Harvardu. Po svém odchodu od FBI založil The Black Swan Group, konzultační a vzdělávací společnost. Nikdy nedělej kompromis je jeho nejznámější kniha. Vysvětluje v ní svůj model vyjednávání a principy, které se dají použít kdekoliv v běžném životě.

Vždy je možné oponovat. Vyjednávání nikdy neprobíhá podle lineárního vzorce X + Y = Z. Všichni máme iracionální slepá místa, skryté potřeby a nejasné představy.

(...)

Celý příspěvek

Když AI agent spustí příkaz ve vašem systému, vrátí se mu výstup, který může obsahovat i spoustu nepodstatných informací. Při programování jde typicky o příkazy Gitu, ale v systému se vám agent pohybuje i u jiných akcí – kupříkladu moje Fabula při psaní podkladů nebo kontrole článku používá ls pro výpis adresáře, find pro hledání souborů, jq pro zpracování JSONu a rg neboli ripgrep pro hledání v textu.

Každá taková postradatelná informace se přidává do kontextu a spotřebovává drahocenné tokeny, takže jejich redukce je velmi žádoucí.

Celý příspěvek

Petr Holý, vlastním jménem Petr Pavlík, se tu už jednou objevil - s knihou Povídání o cestě Tam. Jedna její část, odpovědi na otázky, byla jakýmsi vymezením proti Eduardu Tomášovi, mystikovi ze staré školy. Stejný vliv lze tušit i v těchto povídkách, Eduard Tomáš také zkoušel propagovat mystická témata literární formou.

Tentokrát se snad ani nejedná o vymezení, spíše o snahu zkusit to také, prezentovat myšlenky příběhem. Styl Petra Pavlíka je hravý, oproti hutnému Tomášovu, příběhy překypují pochopením pro lidi a jejich slabosti, nabízením pomocné ruky.

Celý příspěvek

Od Thomase C. Fostera už jsem četl jeho průvodce čtením románů, dokonce dvakrát, takže jsem věděl, co čekat – erudovaného a nadšeného průvodce interpretací literárních děl. Na rozdíl od šířeji pojatého románového průvodce se zde soustředí především na symbolický výklad a porozumění dalším vrstvám příběhu.

Veškerá literatura tvoří síť, odkazuje na starší příběhy nebo archetypy, vyrůstá z nich, případně jim někde odporuje, čímž přináší ještě další, ironické významy.

Celý příspěvek

(leden 2026, A4)

Celý příspěvek

Alison Bechdel je známá kreslířka zabývající se queer tematikou. Její komiks Dykes to Watch Out For vycházel čtvrt století (česky vyšel výběr z prvních pěti let Lesby k pohledání roku 2010).

Vedle toho publikovala memoáry; kniha Fun Home (česky Rodinný ústav, 2008) je bohatě ilustrovaný příběh o složitém vztahu s otcem, jeho skrývané homosexualitě, sebevraždě i rodinném pohřebním ústavu.

Celý příspěvek

Dekádu po druhé světové válce, v době počínající války studené, sepsal švýcarský důstojník a vojenský novinář Hans von Dach sérii příruček totálního odporu. Německy jako „Der totale Widerstand: Kleinkriegsanleitung für Jedermann“ (1957), anglický překlad prvního svazku Total Resistance vyšel poprvé v roce 1965. Příručka vychází z jednoduché premisy – co kdyby Švýcarsko bylo napadené, nepřítel přemohl jeho armádu a obsadil část území, ale část jednotek unikla, udržela vybavení i chuť bojovat – a odpovídá na otázky, jak by tyto oddíly měly fungovat. A nejen to, nabízí rady i pro civilní obyvatelstvo. Shromažduje zkušenosti z partyzánských válek od Španělské války za nezávislost po francouzské Maquis) z druhé světové (píše autor v Introduction).

Příručka je rozdělená do dvou částí, první je Organization and Conduct of Guerrilla Warfare, tedy Organizace a vedení partyzánského boje. Kapitoly:

Celý příspěvek

Čím víc Obsidian používám, tím víc pluginů potřebuji.

Iconic

Ikonky u složek a poznámek pomáhají orientaci. A protože Iconize, který jsem radil v prvním pokračování článku ukončil vývoj, hledal jsem náhradu. Vyhovuje mi Iconic.

Celý příspěvek

Velkolepá sága rodu z bjørndalských lázů. Sídlí vysoko v horách, v Medvědím Dolu, a lidé se jich dílem obávají, dílem jimi pohrdají. Pro jejich divokost, legendy a povídačky, které se o nich tradují. Přesto se za nimi vydají s prosíkem, to když démonický medvěd sestupuje z lesů, obchází jejich statky a zabíjí dobytek. S překvapením zjišťují, jak mocná a bohatá usedlost to je, pod pohledem starého hospodáře na ně padá tíseň… Ten ale nakonec souhlasí a na lov se vypraví. Ne proto, že by dolnímu kraji chtěl pomoci, ale protože medvědovo zbarvení ukazuje osudovou souvislost s jeho rodem.

Medvěd byl poražen, otec rodu ale zemřel také. V jeho synech sága pokračuje; na lázech hospodaří starší Tore i mladší Dag a vztahy s dolním krajem se zlepšují. Lidé z Bjørndalu jezdí častěji po cestách a spřežení jejich vraníků jsou rozeznatelná už z dálky, budí respekt i závist.

Celý příspěvek

Sexuální koučink je disciplína, která klienty provádí tématy sexu, intimity a vztahů. Není náhradou psychoterapie ani sexuologie nebo jiného lékařského oboru. Odpovídá na otázky klientů, pomáhá jim hledat příčiny jejich potíží a připravuje postup jejich řešení (nebo doporučuje obrátit se na některého ze specialistů). Zuzana Kacvinská je certifikovaná koučka a členka komunity „amerických sexuálních koučů a terapeutů (LAST Collective)".

LAST je Los Angeles Sex Therapy, soukromá společnost založená a vedená Moushumi „Mou“ Ghose, LMFT. Zuzanu Kacvinskou najdeme na stránce absolventů kurzu Pleasure Psych pro sexuální kouče.

Celý příspěvek

To mě tak napadlo, když Midjourney umí tak krásně rozhýbat vygenerované obrázku, nahrát mu nějakou ze svých kreseb a počkat co to udělá. Výsledek očekávání předčil:

(11. 2. 2026, A4)

Celý příspěvek

Mimořádně zajímavě postavený a ve výsledku velmi komplexní je tento pyrenejský román. Autorka za něj získala mimo jiné Cenu Evropské unie za literaturu a patří mezi nejpřekládanější díla v katalánštině. A není divu, probírat se jeho příběhy a odkrývat vrstvy krajiny je zážitek.

V osmnácti kapitolách nechává autorka promluvit pokaždé někoho jiného, včetně přírody samotné. Vlastně hned první kapitolu vyprávějí bouřkové mraky, které připluly nad hory, bachraté a naplněné vodou. Mluví o tom, jaké to je, jak barví krajinu, jak vypouští první blesk. Také o Domènecovi, kterého blesk zasáhl, když sbíral stročky, o jeho ženě Sió a dětech, o čtyřech ženách, které se přijdou na mrtvého podívat.

Celý příspěvek

Speciál časopisu Válka Revue vyšel v únoru 2023, zhruba po roce války na Ukrajině. Tehdy jsem si ho koupil, ale neměl jsem úplně sílu ho otevřít. Ten zpupný a šílený útok Ruska mě dlouho deprimoval. Speciál jsem si přečetl až teď, trochu jako návaznost na Velkou obrazovou encyklopedii zbraní od Iana V. Hogga a doplnění informací o moderních zbraních – ale nejen to.

Časopis je hodně pestrý; samozřejmě představuje zbraně:

Celý příspěvek

Před rokem jsem si udělal cvičení se snahou obnovit smazané soubory na EXT4 pomocí PhotoRec. Obnovil jsem jich hromadu, snad všechny – kromě toho, který jsem potřeboval. Ale to už se tak stává. Také jsem si archivoval příspěvky z Mastodonu 2024 (část 5). A ukázal jsem možná až zbytečně velký nůž Haller karambit 83562.

Celý příspěvek

Tomáš Holý byl slavná dětská filmová hvězda; kdo by neznal filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny nebo sérii filmů s hajným Strakou a jeho vnukem (Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce, Za trnkovým keřem). Měl nesporný talent – svůj humor a rošťáctví ale nehrál, často po natáčení bavil celý štáb. Herectvím se nicméně živit nechtěl a ve třinácti letech kariéru ukončil, ještě dotočil nasmlouvané filmy. Později se věnoval westernovému ježdění. Po gymnáziu pokračoval studiem práv, až do své tragické smrti krátce před dvaadvacátými narozeninami.

Jeho spolužák a blízký přítel byl Ota Kars, který v roce 2017 vydal Holého biografii a ještě o pár let později tento komiks. Pojetí je trochu jiné, nesnaží se o klasickou biografii, soustředí se na to, jaký Tomáš Holý byl, jak na něj nahlíželi spolužáci. Velmi významná je také role jeho maminky Marie. Ale zdaleka nejvíc prostoru má dospívání Karse a Holého, jejich příhody, blázniviny i životní očekávání.

Celý příspěvek

Zámek ve Zruči nad Sázavou má dlouhou historii a zároveň je po posledních přestavbách mimořádně malebný, skutečný „klenot pozdního romantismu“.

Dějiny zámku jsou spojeny především s rody Kolowratů a Schebků. Kolowratové drželi panství od roku 1334 více než dvě století; Schebkové se stali posledními významnými majiteli před zestátněním v roce 1948.

Celý příspěvek