Tiago Forte: Pořiďte si druhý mozek (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Pořiďte si druhý mozek Do knížky jsem se nehrnul; po Ahrensově přehledu jsem měl pocit, že k tématu poznámek mám informací dost a že stačí – přestože se v tom trochu topím – jen pravidelně poznámky ukládat a provazovat.

Jaká chyba! Jednak jsem zase padl do pasti a neuvědomil si, že systém, který potřebuje energie víc než zvládám dávat, nikdy zvládat nemůžu, jednak jsem odkládal prozření.

Popravdě, každý systém, který ke spolehlivosti vyžaduje dokonalost, má velkou vadu. Dokonalý systém, který nevyužíváte, protože je příliš komplikovaný a náchylný k chybám, není dokonalý systém – je to křehká struktura, která se rozpadne, jen co ji spustíte z očí.

Musíme mít na paměti, že netvoříme encyklopedii bezchybně uspořádaných znalostí. Budujeme funkční systém. Ten by tedy měl fungovat a stát se běžnou součástí našeho každodenního života. A právě proto byste měli dát přednost systému, který bude nedokonalý, ale bude průběžně užitečný v reálných podmínkách, v nichž žijete.

Zachránila mě Eliška Šestáková svým článkem Implementace digitální zettelkasten (Epizoda I): Vzestup PARA, kde mimo jiné uvedla stručný přehled metody ukládání informací. Na první pohled bylo jasné, že to je ono; knihu jsem si objednal hned vzápětí.

Představte si, jak absurdní by bylo organizovat místo toho kuchyni podle druhu potravin: čerstvé ovoce, sušené ovoce, ovocný džus i mražené ovoce by byly na jednom místě jen proto, že je to všechno ovoce nebo výrobek z něj. A přesto většina lidí uspořádává svoje soubory a poznámky právě takto: všechny výpisky z knih mají pohromadě jen proto, že pocházejí z knih, a na jiném místě mají všechny citace, které si uložili – jen proto, že jsou to citace.

Místo uspořádávání nápadů podle místa původu je doporučuji organizovat podle toho, kam přijdou; jinak řečeno, podle výsledků, jichž vám pomůžou dosáhnout. Spolehlivým způsobem, jak otestovat, zda je nějaká znalost hodnotná, nebo ne, není, jestli je perfektně uspořádaná a úhledně označená, ale jestli má potenciálně dopad na někoho nebo něco, na čem vám skutečně záleží.

Je to tak logické – a stejně jsem to doteď neobjevil.

PARA není kartotéka, je to produkční systém. Nemá smysl snažit se hledat „dokonalé místo“, kam patří soubor nebo poznámka. Žádné neexistuje. Celý systém se neustále přesouvá a mění v souladu s tím, jak se neustále mění váš život.

Přijmout tuto myšlenku pro mnoho z nás představuje výzvu. Jsme zvyklí na statické a pevné organizační systémy. Očekáváme sadu striktních pravidel, která nám řeknou, kam přesně daná položka patří – tak jako signatury knih v knihovně.

Osobní znalosti žádné takové vyhrazené místo nemají. Uspořádáváme je s ohledem na využitelnost k akci a odpověď na otázku, co je využitelné k akci, se neustále mění. Někdy stačí jedna textová zpráva nebo e-mail a musíme od základu přeorganizovat celý den. Protože se naše priority můžou v okamžiku úplně proměnit, je nutné minimalizovat čas, který strávíme zakládáním, označováním, štítkováním a udržováním digitálních poznámek. Nemůžeme si dovolit riziko, že všechna ta námaha přijde nazmar.

PARA je jen malá část celého systému, pro mě ale nejpodstatnější. Jsou to jen čtyři složky – projekty, oblasti, zdroje, archivy. O zbytek se postará vyhledávání, provazování v případě potřeby, stejně jako tagování.

Každá informace (ať je to textový dokument, obrázek, poznámka nebo celá složka) může a má plout mezi kategoriemi. Například poznámku k metodám koučování si uložíte do projektové složky nazvané „Kurz koučování“ (jde o kurz, kterého se právě účastníte). Později, když se v práci stanete manažerem a budete potřebovat koučovat své podřízené, poznámku možná přesunete do složky oblasti s názvem „Přímí podřízení“. Za nějaký čas z firmy odejdete, ale koučování vás zajímá dál, a tak si poznámku uložíte do zdrojů. Jednoho dne třeba o toto téma úplně ztratíte zájem a přesunete ho do archivů. V budoucnu, když se rozhodnete nabídnout část své kapacity jako firemní kouč, si možná poznámka najde cestu zpátky do projektů, protože daná znalost bude znovu využitelná k akci.

Jinak těžištěm je metoda CODE, sestávající ze čtyř kroků

Uložte si, co vás oslovuje (zaznamenávání)
Ukládejte si s ohledem na využití k akci (uspořádávání)
Najděte podstatu (zhušťování)
Ukažte, co děláte (vyjadřování)

Ale o tom se podrobně a srozumitelně dočtete v knize.

Já se ještě vrátím k prozření, které mi Tiago Forte přinesl. Na tohle jsem opravdu čekal, odpadl veškerý zmatek a bariéra pro ukládání. Už nemusím přemýšlet, jestli složky nebo tagy, jakou mít strukturu, kam to vlastně všechno řadit (viz poznámku u Obsidianu). Jak proboha poznámky provazovat a kdy.

Nedoporučuji používat tagy jako primární organizační systém. Přidávat je k jedné každé poznámce bere až příliš energie v porovnání s tím, jak snadné je hledat podle klíčových slov nebo procházet složky. Tagy se však můžou hodit ve specifických situacích, kdy dvě předchozí vyhledávací metody úkol nezvládnou a vy chcete pohotově a spontánně shromažďovat, propojovat a syntetizovat skupiny poznámek.

Začal jsem nově a je to radost, úplně bezbolestně jsem zařadil

panely v mobilním browseru, které jsem měl rok otevřené, abych je neztratil (ale nevěděl dost dobře, kam s nimi)
zajímavé odkazy v mailu (poznámka do oblasti zájmu, vytáhnout citát, uložit odkaz a hotovo)
dohledané fragmenty návodů

Je to úleva. Hierarchie se tvoří a přeuspořádává, o nic přece nejde. Knihy a články o nich, se kterými jsem si lámal hlavu, tam vůbec držet nemusím, od toho mám blog. Ukládám si jen nejzajímavější myšlenky a citace a na blog si odkážu.

Rád bych vám připomněl, že údržba druhého mozku vám leccos odpustí. Na rozdíl od motoru auta se nic nerozbije, nezadře, nevybuchne ani neshoří plamenem, když necháte věci pár dnů, týdnů, ba i měsíců prokluzovat. Celým smyslem budování druhého mozku, kam naléváte svoje myšlenky, je posílit odolnost těchto myšlenek v proudu času. Budou pro vás připravené, abyste mohli navázat tam, kde jste přestali, jakmile najdete víc času nebo motivace.

Konkrétněji:

Není nutné zaznamenat každou myšlenku; ty nejlepší se nakonec časem zase objeví.

Není nutné často čistit vstupní schránku. Na rozdíl od seznamu úkolů nevznikají žádné negativní dopady, když vám nějaká poznámka unikne.

Není nutné poznámky revidovat nebo shrnovat podle přesně daného rozvrhu; nepokoušíte se naučit jejich obsah nazpaměť ani je mít pořád pohotově v hlavě.

Při organizování poznámek a souborů v systému PARA je rozhodování, kam co umístit, velmi volné, protože máte vždycky v záloze výkonné vyhledávání.

Odkazy:

FORTE, Tiago. Pořiďte si druhý mozek. Brno: Jan Melvil Publishing, 2023. ISBN 978-80-7555-190-0.

Tiago Forte: Pořiďte si druhý mozek

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv