Před rokem v únoru jsem konečně vyřešil problém s pravidelným automatickým načítáním feedů do čtečky FreshRSS. A vydal jsem článek s přehledem adres, kde je možné získat knihy v elektronické podobě zdarma.

Čímž se nenásilně posouváme ke knihám. Byla jich spousta, ale začít musím tou nejpůsobivější – The Mists of Avalon od Marion Zimmer Bradley je opravdu mimořádné zpracování artušovských legend. Moderní, hluboké, se spoustou podnětů k přemýšlení nad povinností, svobodou a nevyhnutelnými změnami.

Ze studijních témat jsem se podíval na rodný jazyk s knihou Pavly Loucké Dech, duch a duše češtiny, tam byla řada zajímavých fejetonů a esejů. Etnologie pláže Petra Lozoviuka a Martiny Vítkové nabídla studii pláže jako světa sama pro sebe, ať už v ukrajinské Oděse, tak v cíli českých devadesátkových zájezdů v italském Bibione. Manuál pro celostní přístup k životu, tělu i mysli Pečujte o tělo, uzdravujte mysl od Joan Borysenko je dobrý úvod k psychosomatice. A vědecký odpovědník na bizarní dotazy Co kdyby od Randalla Munroeho je opravdu mimořádný – jak tím, co dokáže vypočítat, tak tím, čím se vůbec dokáže zabývat.

Třetí díl Průvodce neklidným územím prochází české a slovenské fotografy a je opět skvělý, načerpal jsem z něj řadu tipů. Tím přecházíme k fotografiím; chtěl jsem se podívat na nějaké fotky starého židovského ghetta v Praze a kniha s názvem Pražské ghetto vypadala jako logický kandidát. Bohužel byl to omyl, je mnohem více o zachovalých památkách. Naštěstí později jsem našel mnohem lepší publikace. Druhá foto kniha dopadla dost podobně. Urbex – Krása ztracených míst má sice velmi zajímavé lokace, ale tak extrémně přetažené HDR a kontrast, že se na to nedá dívat.

V historii literatury jsem pokračoval druhým dílem cyklu Okresní město od Karla Poláčka. A pro zábavu jsem sáhl po Profesionální ženě Vladimíra Párala, to je vrstevnatá parodie na ženské románky, která pořád stojí za přečtení.

Ze sbírky poezie Markéty Hlasivcové a Olgy Nytrové Ticho a tání doporučuji první jmenovanou.

Komiks Mirky Andolfové Proti přírodě je zase mimořádné dílo, jak spletitostí, tak posazením do zvířecí říše (dbající na mezidruhovou čistotu).

Z tvorby připomínám potomkův projekt písečného plesiosaura, svoji kresbu Tráva a také Lítost, kterou přetiskuji i sem.

(úvodní obrázek Midjourney)