Druhý díl Okresního města sice pořád používá stejné techniky – opakování k zachycení stability, vykreslení svérázných postav a postaviček -, ale celé vyznění už je o dost vážnější. Začíná to zvolna, jen jako představa:

Velmi si přála zaplašit tuto politickou rozprávku. Neměla ráda, když se mluvilo o politice. Avšak obchodníku se chtělo tlachat. Jako každý pokojný a usedlý občan vášnivě miloval války ve vzdálených zemích. Takovou válku si představoval podle barvotisků, jež zdobí domácnosti. Hle, bílí kyrysníci útočí v sevřených řadách, mávajíce palaši. Města i vesnice hoří a dým stoupá k nachovému nebi. Pěšáci nastupují do bitvy a čákami kynou na pozdrav svému veliteli, jenž dalekohledem obhlíží bojiště. Vedle děla klesl těžce raněný vojín a mroucím hlasem vysílá poslední pozdrav své milce… Byl to důvěrně známý obraz, jenž ve zlatém rámci visívá v příbytku, kam nikdy nepronikne ryk vzdálených bojišť. (Str. 15)

Ba dokonce jako zajímavé časy, kdy se každým dnem láme realita:

Obchodník s manželkou odešel domů. Usedl ke stolu a rozložil před sebou noviny. Dívá se na potištěné stránky a nepoznává svůj oblíbený list. Noviny bývaly mdlé a ochablé. Ospale přežvykovaly denní zprávy: podobaly se rozvláčnému rozhovoru sousedů za letního soumraku; zdálo se, že se v nich opakují stále stejné zprávy, stále stejné politické situace; čas se v nich zastavil, a proto se krásně nad novinami podřimovalo. Nyní proudil tištěnými sloupci jarý, vzteklý život. Jaký rozruch! Jaký pokřik! Titulky se táhnou přes celou stránku – jaká to nebývalá novinka! Zdá se, že tučným nápisům dochází dech, že jim přeskakují hlasivky, jak vykřikují události. Obchodník čte, že naše čacké vojsko dobylo Šabace a Obrenovace. Nepřítel se dal na nespořádaný ústup a měl hrozné ztráty. Avšak ani naše ztráty nebyly nepatrné.

Hodiny nespěchajíce oznámily, že se přiblížil čas k odpočinku. Obchodník složil opatrně noviny a uložil je na skříň. Ještě jednou připomněl, že na ně nesmí nikdo sáhnout. Sám bude bedlivě opatrovati tu cennou památku. Děti budou v nich čítati a budou vzpomínati na Velkou Dobu. (Str. 33)

Jenže velmi brzy se doláme až do města… Ve dvou vlnách jsou odvedeni do války všichni tři synové obchodníka Štědrého a popisy jejich zážitků, ať už z válečného pole, nebo z cesty na frontu, nejsou žádná idylka.

• Hrdinové táhnou do boje v ČBDB
• Hrdinové táhnou do boje v Databázi knih

POLÁČEK, Karel. Hrdinové táhnou do boje. Praha: Městská knihovna v Praze, 2016. ISBN 978-80-7532-198-5.