Před rokem jsem psal o svých prvních pokusech s lokálními modely umělé inteligence, ollamu používám doteď. Podivoval jsem se nad zvláštním rozpadem a korozí „měděné“ desetikoruny a zaarchivoval si šestou část tweetů z roku 2022.
Ze studijních knih rozhodně doporučuji Burkemanovy Čtyři tisíce týdnů, aneb jak se vyrovnat s nestihnutelností světa. Výborná je také příručka Dalibora a Petra Behúnových Pište čtivě a srozumitelně o přístupném jazyku. Ještě jsem četl To tajemství je pevný pár, pěknou sbírku zamyšlení o vztazích od Marka Hermana a návod Jak se naučit 100 slovíček za hodinu Jakuba Poka.
V beletrii jsem byl nadšený! Alexandrijský kvartet Lawrence Durrella je mimořádné dílo, komplexní a mnohovrstevnaté. A bavily mě také Češtinářky Veroniky Valíkové, plné odkazů na literaturu, situace ve školství i nenápadného rekonstruování osobního života hlavní hrdinky. Dále jsem si přečetl sbírku povídek Oty Pavla Smrt krásných srnců a hned také diplomku Gabriely Sládkové na téma jeho autobiografických příběhů. I Meta, napínavý příběh ze života mimořádných jedinců, mě nakonec hodně bavil.
Z poezie jsem četl Tukanovo Centrum periferie (slam poetry) a Třeštíkovo Haiku, obě výborné.
Vlastní tvorbu reprezentuje fotka Mrakomalebný západ slunce, fotobáseň Za růžovým oceánem a kresba Mořský lupič, kterou přetiskuji i sem:
(červen 2023, A4, pastelky)
(úvodní obrázek Midjourney)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.