Kniha je rozdělená do tří částí. První (Jak v češtině vzniká čtivá věta) probírá stavbu věty a volbu jazykových prostředků. Díky nim je text srozumitelný, nebo naopak obtížný ke čtení. Kapitoly:

• Jak odhalit charakter češtiny
• Slovesa a vedlejší věty
• Šetřete s trpným rodem
• Volba slov

Až tedy budete příště něco psát a budete chtít, aby byl výsledek po stylistické stránce na výbornou, zkuste myslet na to, že v přirozeném textu často po slovesech následuje čárka a po ní vedlejší věta. Naopak v úředničině to bohužel bývá kupa podstatných jmen.

Až dojdete ke slovesu, na chvilku se zastavte a uvažujte: Můžu teď pokračovat vedlejší větou?

Vůbec netvrdíme, že je to tak pokaždé – že jakmile máte ve větě sloveso, musí za ním být čárka. Ale v přirozeném textu to tak zkrátka bývá docela často.

Takže až budete v nějakém pracovním dokumentu psát něco jako…

… nyní vám vysvětlíme postup podání přihlášky do programu…

… zarazte se, smažte posledních pár slov, vraťte se ke slovesu a nechte u něj čtenáře „nadechnout“. Udělejte u slovesa pauzičku, napište za něj vkusnou čárku a pokračujte jinak:

… nyní vám vysvětlíme, jak podat přihlášku do programu.

S tímhle přístupem k psaní vás budou čtenáři vnímat daleko lépe a hned pochopí, co se jim snažíte říct nebo co se od nich očekává.

Druhá část (Dejte správnému obsahu ten správný formát) se posouvá o úroveň výše a řeší strukturování celého textu. Protože bez dobré výstavby jsou nám srozumitelné věty k ničemu. Čtenář se k nim totiž vůbec nemusí dostat. Takže odstavce, nadpisy, odrážky, zvýraznění atd. atd. Kapitoly:

• Jak (si) srovnat myšlenky
• Dejte svým textům správnou strukturu
• Zvýrazňujte, zvýrazňujte, zvýrazňujte
• Pojďme to zpřístupnit!

Nenuťte druhé číst to, co nepotřebují.

Výstižné nadpisy a podnadpisy jsou jedním z klíčových rysů „skenovatelného textu“. Čtenář díky nim snadno najde to, co hledá, a nebude se muset za doprovodu nejrůznějších expresivních výrazů prokousávat nekonečným množstvím vět, odstavců a stran.

A teprve ve třetí části (Odhalte tajemství vytříbeného stylu) přichází na řadu stylistika. Nenápadné jevy, které mají ale velký dopad. Kapitoly:

• Ohlídejte si správné vazby
• Čtyři kroky k lepšímu slovosledu
• Pozor na juxtapozice
• Opatrně s přivlastňovacími zájmeny

V jiných případech se juxtapozice nezbavíme změnou zájmena na vztažné, ale zkrátka tím, že si uvědomíme, jaký vztah mezi oběma větnými celky je, a pak ho vyjádříme příslušným slovem. Ať už je to zájmeno, nebo třeba spojka.

Jak byste pomohli třeba následujícímu souvětí, jehož hlavní hrdinkou je nádoba zvaná kvevri?

Přece jen je zakopaná v zemi, vyčištění je složitější, nemůžete ji otočit, vypláchnout.

Je pozoruhodné, že autor dokázal do relativně krátkého souvětí nacpat hned čtyři juxtapozice. Co říkáte, pomůžeme mu?

Vtip je v tom, srovnat si v hlavě, jaký vztah mezi větami je. A hned nám dojde, že druhá věta je důsledkem té první, zatímco třetí věta vyjadřuje příčinu věty druhé. A mezi posledními dvěma slovy je vztah souřadný.

A když tyto tři vztahy nejsme líní vyjádřit příslušným slovem, vznikne třeba takovéto souvětí:

Přece jen je zakopaná v zemi, takže vyčištění je složitější, protože ji nemůžete otočit ani vypláchnout.

Slovem takže vyjádříme důsledek, slovem protože příčinu a slovem ani souřadnost.

Poslední část je nazvaná Trojitý odpíchnutý přídavek a je možná nejzajímavější. Probírá trochu vzdálenější, ale velmi praktická témata:

• Kdo rozhoduje, co je správně? – jak probíhá kodifikace jazyka, že jazykové ústavy ho neurčují, ale popisují
• Máme přechylovat ženská příjmení? -ová sice vypadá, že je to přivlastnění, ale není to tak, je to flektivní koncovka a umožňuje nám skloňování
• Může být srozumitelný text právně přesný? tak nad tím se zamýšlím vždycky, když si na úřední desce čtu nějaké rozhodnutí a v hromadě odkazů na zákony, vyhlášky a záplavě podstatných jmen hledám tu jednu či dvě věty, které obsahují jádro sdělení. Tedy to, co vlastně rozhodli...

Kniha je zkrátka velmi užitečná pro každého, kdo občas píše nějaký veřejný text.

Ale pozor, jedno přečtení určitě nebude stačit.

Odkazy: