O profesní nadutosti, přestupování hranic a ztrátě pokory (Wuwejův zápisník)

Stává se to expertům, kteří se ve svém oboru vypracovali k dokonalé znalosti. Díky tomu také k bezuzdné sebejistotě a představě, že všechno je zvládnutelné stejným způsobem. Ke všemu přece stačí trocha studia a jasná řešení vyvstávají před očima, nic není problém.
(Jak to, že to nikdo taky nevidí?)

A tak začnou sypat moudra i mimo obor. Můžou, sociální sítě a nástroje influencerů ovládají a sledujících – díky oné expertní výjimečnosti – mají hromady. A tak programátoři píšou o daních, softwaroví architekti o obchodování na burze, copywriteři o etických problémech, experti přes CI/CD o řízení státu…

Je snadné tomu propadnout.

Vím to, protože jsem byl také takový; měl jsem období, kdy jsem sebejistě fušoval do všeho a tvářil se jako mistr světa. Teď už snad ne. Ale pozoruju to kolem pořád…

Před napsáním článku mimo svůj obor, ptám se sám sebe dvakrát, jestli můžu. A když už píšu, dávám pozor na to, jak. Že cituju, odkud cituju, jestli zdroj působí věrohodně. Protože k čím více věcem jsem se dostal nebo se o nich dozvěděl, tím méně kompetentní se cítím k nějakým autoritativním výrokům.

O profesní nadutosti, přestupování hranic a ztrátě pokory

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv