Loňský březen byl celý o knihách (ostatně, nebýval březen měsíc knihy?). V mapě literatury jsem postoupil k poetismu a surrealismu a pak už jen četl a četl.
Kmentův Rudý Zeman je čtení strhující a svou podstatou otřesné, a měl by si ho přečíst každý. Lépe pak pochopí, co asi stojí v pozadí hradních manévrů. Z praktických příruček jsem si prostudoval sborník Dítě v síti (jak to chodí v online světě) a Nohy, nožky, nožičky (jak se chodí v reálném světě). Obě dobré, ačkoliv v té online pro mě moc nového nebylo, a u té podologické mi zase trochu unikal cíl.
Narazil jsem na další "žité duchovno" a opět skvělé – Deník moderní jogínky Šárky Konečné. Zato Megreho Anastasia bylo jedno velké zklamání; naivní, nereálné – a přesto úspěšné. O to více vynikla diplomová práce Jiřiny Kramosilové Zvonící cedry Ruska v kontextu spirituálních, environmentálních a utopických ideových konceptů, ta je skvělá.
Ještě jedna brožura z výletu Chrám sv. Panny Barbory v Kutné Hoře (to se ovšem musí vidět na vlastní oči) a můžeme se vrhnout na literaturu odpočinkovou. Ačkoliv, jak se to vezme, u knih v angličtině pořád ještě tak docela neodpočívám. Doplňoval jsem si totiž vzdělání v artušovských legendách Yankeem z Connecticutu a čtení to bylo výživné po všech stránkách. Stejně jako studijní příručka Davida Allena a Jamese I. Robertse.
Harry Potter a Kámen mudrců, to už ale čistý odpočinek (a ještě dětská kniha) byl. Druhé pokračování komiksu Morgana a Morgavsa Živelné měňavice ani nemusím komentovat, ten je pořád stejně skvělý. Ale Kubelkův Čarokraj musíte vidět! Tak atmosférické fotky…
Ještě trochu vlastní tvorby – fotobáseň Předjaří, veršovánka Co dělat, kresby Bez jména 14 a Mořská panna – kterou přetiskuji i sem.
(1997, A4, tužka)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.