Před rokem jsem zkoumal, co je to za divný druh ohřevu, „vitro“, na který se dá hrnec také použít. Výsledek byl jednodušší, než jsem čekal.
Z knižních průvodců životem jsem četl pěknou příručku pro muže od Owena Marcuse Pochlap se a především skvělou aktualizaci stoicismu pro moderní dobu Williama B. Irvineho A Guide to the Good Life. Některé její principy používám pořád.
Zbytek knih byly hlavně encyklopedie. Současná česká architektura a její témata je krásná výpravná publikace o moderních domech.
První díl Encyklopedie komiksu v Československu se ukázal být poněkud kontroverzním.
A konečně, Vepsáno do kostí Paula Bahna je opět úžasný a bohatě ilustrovaný přehled nejzajímavějších archeologických nálezů a způsobů rekonstrukce událostí z tělesných pozůstatků.
Co se týče básní, doporučuji reprezentativní výběr z díla Jiřího Žáčka Co oči nevidí. Jeho záběr je ohromný a básně skvělé.
Oranžová ryba Jiřího Šotoly už mě ani zdaleka tolik nezaujala.
A na závěr nějaká tvorba – Čtyři listové variace neboli čtyři archivní fototweety o listech, dvanácté pokračování archivu fotohaiku a kresba Jaro.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.