Motýlice je sice vážka, ale svými širokými křídly, třepotavým letem a výrazným zbarvením skutečně motýla připomíná.

Krásné barvy reflektují pojmenování i v jiných jazycích:

Pokračování příspěvku

Doktor Čeněk Dobešek, který si v minulé knize v hrůze před uštknutím mambou amputoval polovinu zadnice, je po svém dvoudenním angažmá zase zpátky doma. Z mamby se vyklubala neškodná užovka a on je teď všem pro smích. Nebo si to aspoň myslí. Plánované převzetí praxe po doktoru Bubnovi v rodném Nymburce také padá, doktor si to rozmyslel… Zpráva z africké nemocnice přišla jako na zavolanou – prý to opravdu byla mamba, našli ji zalezlou v klimatizaci, a Dobešek je hrdina!

Začíná se o něj zajímat bulvární tisk, televize a jako vrchol všeho i reklamní průmysl. Nabídka na účinkování v reklamě na holicí strojek má tak vysoký honorář, že ho Čeněk přijme a ani si pořádně nepřečte smlouvu. Ještě netuší, že už se nad ním začínají stahovat bouřkové mraky…

Miloslav Švandrlík pokračování Doktora od jezera hrochů plánoval:

Do díla se pustil s nadšením a energickým zápalem. Bohužel, stihl napsat pouze fragment tohoto pokračování, než byl tvůrčí proces náhle přerušen jeho úmrtím.

Tento nedokončený fragment synopse zůstal dlouho ležet v zapomnění, než se nám dostal na redakční stůl a vznikl nápad kontaktovat dědice. Po vstřícných jednáních a s plným respektem k odkazu zesnulého autora se vydavatelství nakonec podařilo získat práva k tomuto literárnímu pozůstatku, stejně jako svolení k jeho dalšímu zpracování. (Str. 5)

K dokončení díla byl pozván Jiří Růžička a synopse je pro srovnání připojená na závěr knihy. Jak si tedy nový autor s tématem poradil?

Pokračování příspěvku

Dva roky po průvodci výběrem rodinného domu vydal Martin Perlík další příručku, tentokrát – logicky – o jeho opravách a rekonstrukcích. Koncepce knihy zůstává u osvědčeného modelu včetně průvodců, rodiny Přestavělových. Ti tedy koupili starší dům a pouštějí se do rekonstrukce.

První kapitola odpovídá na První otázky – proč má smysl dům rekonstruovat, kolik to stojí a zabere času, jestli stavět s firmou nebo svépomocí, k čemu vede stavění po etapách nebo rekonstrukce nad hlavou. Následuje podrobnější prohlídka domu, tedy kapitola Co skrývá starý dům. V ní se podíváme do sklepa, pak na stropy, podhledy, okna a dveře, střechu, elektrorozvody, topení. Je to taková úvodní prohlídka a nástin jednotlivých konstrukcí. U starého domu samozřejmě hledáme spíše Poruchy. Trhliny ve zdech, radon, vlhkost, dřevokazné houby, plísně…

Pokud se tedy rozhodneme pro rekonstrukci a také známe rozsah, měly by další kroky vést na Stavební úřad. V této kapitole se dozvíme o typech stavebních řízení, jak s úřadem jednat, co je územní souhlas, ohlášení, vodoprávní řízení, ale i třeba jak probíhá změna stavby před dokončením. Další kroky jsou Projekt, dozor, firmy. K čemu potřebujeme projekt, kdo ho nakreslí, jak vypadá výkres a jak ho číst. S tím souvisí Dispozice místností, tedy plánování interiéru. Jak mají pokoje vypadat, co do nich.

Pokračování příspěvku

(září 2023, A4, pastelky)

Doktor Čeněk Dobešek medicínu opravdu umí, zároveň je také mimořádně vstřícný a ochotný, pomáhá všem ve svém okolí. Není mu to ovšem k ničemu, protože jednak nedokáže situaci využít ve svůj prospěch, jednak je neuvěřitelný smolař a všechny nehody doslova přitahuje.

„Taky v něm nemám zvláštní zalíbení. Ale vinou negativních zkušeností se ze mne stal pesimista. Jaká myslíte, že je pravděpodobnost spadnutí obrazu v Národní galérii některému návštěvníkovi na hlavu?“

„Žádná. Nebo dejme tomu: jedna k devíti miliardám.“

„Stalo se to skutečně jen jednou v historii Národní galerie,“ informoval ji Čeněk, „a tím postiženým jsem byl já. Na hlavu mi spadl monumentální Rubens a měl jsem z toho slabý otřes mozku. Kdybych navštívil Florencii, určitě by se na mne zřítil Michelangelův David. O šikmé věži v Pize ani nemluvím. Ve Smetanově síni bych si ani za deset tisíc korun nesedl pod lustr, do zoologické zahrady zásadně nechodím a před každým vstupem do tramvaje se modlím, abych šťastně dojel!“

Jediné vítězství bylo, když získal za manželku atraktivní Zuzanu, ale i to se ukázalo jako vítězství Pyrrhovo.

Pokračování příspěvku

Průvodce po Česku z pera polského novináře, bohemisty a překladatele vyniká skvělými postřehy a lakonickým vyjadřováním.

Klaus se proslavil čím dál většími extravagancemi. Popíral vliv člověka na klimatické změny, pochvalně se vyjadřoval o politice Kremlu a nakonec si před očima milionů televizních diváků během návštěvy Chile přivlastnil drahé plnicí pero. Jelikož se zdálo, že roztříštěný Parlament nebude schopen zvolit jeho nástupce, napadlo politiky, že příštího prezidenta by občané mohli volit přímo.

Tím vypustili džina z lahve, neboť Miloš Zeman okamžitě využil příležitosti a vrátil se z politického důchodu, který trávil na chalupě na Vysočině, kde deset let popíjel becherovku a – jak sám tvrdil – pro posílení zdravotní kondice objímal stromy.

Nikdo mu nedával šanci, nicméně právě on se v druhém kole utkal s kandidátem středopravice Karlem Schwarzenbergem, někdejším ministrem zahraničí a poradcem Václava Havla. Od té doby se politické soupeření v České republice začalo definovat jako střet našinců a kosmopolitů, pivařů a milovníků kávy, švejků a jemnostpánů. Není těžké si domyslet, kdo v egalitářské zemi z takto definovaného sporu mohl vyjít jako vítěz.

Autor se k českému prostředí dostal přes literaturu, napsal biografii Bohumila Hrabala, Oty Pavla a Václava Havla, do polštiny překládá i další autory. Mnoho let do Čech jezdí a je obeznámený se vším možným, od stolování, fungování hospod přes geografii a historii až po kulturu nebo česká specifika.

To byl vlastně důvod, proč jsem si knihu pořídil – slibovala trefné postřehy k tomu, jací jsme. Takže jsem byl zpočátku poněkud rozčarovaný – popis Prahy, cestování, jedení po hospodách, rady jak pít pivo nebo velmi stručný přehled historie jsem nečekal.

Pokračování příspěvku

Vyjadřovat svou příslušnost ke skupině máme nejspíš v genech. Ať už je to oblečením, doplňky, účesy, tetováním nebo… nálepkami na autech.

V posledních letech se vyrojily siluety a jejich pestrost je taková, že jsem si je začal fotit. Tolik hrdých skupin! Sledujte se mnou (a omluvte kvalitu fotek; je to vesměs mobilem, z auta a za jízdy).

Rybáři

Rybář kaprař.

Pokračování příspěvku

Komiksový příběh slavného keltského náčelníka je společné dílo ředitele festivalu Lughnasad Petra Lišky, scénáristy Petra Ondrouška, Anny Frantalové (která doplnila vzdělávací stránku) a samozřejmě dvou ilustrátorů, Ondřeje a Pavla Bláhy. Jako host dvoustránkovým textem přispěl Zdeněk Beneš, archeolog Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Z toho je patrné, že cílem komiksu je nejen pobavit, ale také poučit.

Všechny zobrazené postavy nebo události mají nějakou reálnou předlohu, byť často velmi mlhavou. Například Biatec [Bjatek] – známe pouze mince s s jeho jménem, což znamená, že to musel být někdo hodně významný. Ale jestli náčelník nebo snad vládce více kmenů, vůdce povstání, to už je autorská invence. Germánského předáka Godu Marcomara známe jménem z písemných pramenů, stejně jako druida Diviciaca.

Pokračování příspěvku

Aneb 101 událostí, které se nikdy nestaly, to je podtitul, po kterém každý zvídavý čtenář skočí. Obzvlášť když to podpoří několik ukázek v anotaci:

• Navrhoval Hugo boss nacistické uniformy?
• Mysleli si středověcí lidé, že svět je plochý?
• Ustřelil Napoleon noc Sfinze?

Autorka byla historií posedlá odmalička a mnoho let se kolem ní nejrůznějšími způsoby pohybovala – navrhovala muzejní expozice, bádala pro autory knih, dohledávala předměty, řešila záhady, v muzeích předváděla život předků. A bavilo ji upozorňovat kulisáky a kostyméry na chyby. Na internetu ovšem dostala obrovské množství materiálu, který celé roky rozebírá a uvádí na pravou míru:

Někdy je snadné vyvrátit falešný historický příběh, jindy to vyžaduje spoustu pátrání a detektivní práce. To je však tak trochu moje práce a já ji miluji. Doufám, že se vám to, co jsem napsala, bude líbit, a možná to dokonce využijete k tomu, abyste se sami aspoň trochu pustili do honu na zfalšovanou historii. (Str. 15)

Mezi to stovkou vyvrácených tvrzení nebo článků je spousta zajímavostí, od vikingských pohřbů na planoucích lodích, přes einsteinovu matematiku, vznik slova „hangover“ podle spících opilců zavěšených na laně až po třeba problematiku svícení ve středověku. To je v každém filmu, pochodně na zdech, pěkně v držácích… Ve skutečnosti i ta nejlepší pochodeň hoří maximálně půl hodiny a hodí se někam ven nebo na krátký přesun, uvnitř se svítilo buď drahými svíčkami (ze včelího vosku mohla stát denní mzdu, lojové byly levnější, ale kouřily a páchly), nebo – mnohem častěji – olejovými lampami.

Pokračování příspěvku

Boost - Filip Hráček:

Napadlo mě, že jsem vlastně ještě nikde neviděl rozepsané, jak přesně vznikají ty slavné algoritmické "bubliny", a proč (nám) to sociální sítě vlastně dělají. Tak jsem dal dohromady tento článek:

Jak omylem rozdělit společnost

Podzimní slunce.
(15. 8. 2023)

Další výborný článek Petra Holého o kontextu událostí, tentokrát v Izraeli.

Izraelsko-palestinský konflikt jako celek opravdu není černobílý. Vlastně je to jeden z nejkomplikovanějších sporů v celých lidských dějinách. (...)
O samotném posledním útoku Hamásu (s podporou Íránu) na Izrael ale nic z toho neplatí. Tenhle útok je zcela černobílý a hledání viníka zde není nikterak složité.

www.nihilistanabalkonu.cz/l/co-se-to-deje-v-izraeli

Pokračování příspěvku

Další kniha vysvětlující všední věci, které jsou všude kolem nás. Postupně prochází tyto oblasti:

• Zábava a hry (baseballové míčky, plastoví dinosauři, plyšoví medvídci, ...)
• U nás doma (alobal, zápalky, tužky, mýdlo, zubní pasta, ...)
• Od polévky k oříškům (chléb, cereálie, kečup, bramborové lupínky,těstoviny, ...)
• Pod povrchem (džíny, bavlna, vlna, hedvábí, ...)
• Zpátky ke kořenům (cihla, cement, sklo, papír, ...)

Základem je vždycky velká kresba, zachycující výrobu od samého počátku, od surovin. Protože podobné knihy mohou být pro děti náročné, jsou nákresy pro oživení zabydleny nešikovnými montéry a dělníky, kteří předvádějí co se v daném kroku děje. A nebo to parodují.

Celý příspěvek

Kniha Kyber tabu chce být průvodcem po oblastech a rizicích online světa. Po všem, co nás nenápadně až neviditelně ovlivňuje a manipuluje, co se vyvíjí a mění rychlostí, jakou nestíháme. Jak zmiňuje text na zadní straně obálky, odpovídá – mimo jiné – na následující otázky: Proč na webech vidíme reklamy, které jako by slyšely, o čem přemýšlíme? Proč potkáváme tolik negativních zpráv? Proč milujeme lajky na sociálních sítích? Proč může být mobil špionem v naší kapse? Proč je jednoduché online prostředí zneužít?

Rozdělená je do čtrnácti kapitol:

Celý příspěvek

Před rokem jsem psal o podivném objevu – vyrostlo mi totiž za humny vejce vetřelce! Také jsem předělával obrázek pro sociální sítě, referencovaný z blogu, a již potřetí za svou fedorolinuxovou historii se ponořil do konfigurace zaindexování NFS disku.

Celý příspěvek

Speciál časopisu Přežít z léta 2020 se zaměřil na techniky přežití, tedy na spolehlivé postupy a vybavení, které vám v terénu zachrání život. Je to všehochuť, a tak je čtení velmi pestré; namátkou z obsahu:

• Kurz medik je reportáž ze školení vedených armádními zdravotníky
• Kolaps civilizace přináší praktická doporučení pro přežití ve městě
• EDC vychytávky jsou kapesní nože a nástroje, čast dost zajímavé a překvapivé
• Šílený střelec – rady jak si počínat při jeho útoku
• Příběhy přežití – osm neuvěřitelných příběhů
• Nebezpečné survival mýty, které se často opakují

Přehledy nástrojů, nožů, malorážek, rady co jíst v lese, survival kity, nouzové přístřešky… mohl bych pokračovat ještě dlouho. Vše je samozřejmě bohatě ilustrované:

Celý příspěvek

Několikrát jsem u knižních bloggerů zahlédl, že Lolitu uvádějí mezi svými nejoblíbenějšími knihami – a teď už chápu proč.

Humbert Humbert je svým způsobem okouzlující – je vzdělaný, inteligentní, mluví o sobě s ironií, miluje slovní hříčky… a holčičky. Což je věc, která přidává děsivý kontrast. Nejdřív nechcete věřit, kam směřuje. Potom co dělá. Ale nemůžete přestat číst.

Celý příspěvek

V minulém článku jsem psal o lokálním spouštění LLM, teď to trochu rozšíříme. Jistě jste už narazili u ChatGPT nebo kteréhokoliv jiného modelu, že se o něčem nechce bavit, protože by to porušovalo podmínky poskytování služby. Což je škoda, kolikrát se ani neptáte na něco vysloveně závadného a přesto to nejde.

Celý příspěvek

Po skončení druhé světové války vedl Lawrence Durrell něco přes dva roky tiskárnu na ostrově Rhodos. Zajišťoval výrobu novin pro přilehlé ostrovy v několika jazycích, kromě toho ale také vnímal všemi smysly krásu i realitu tohoto kouzelného ostrova.

Znovu si uvědomuji, jako v Řecku už tolikrát, že tanec není ani tak představení, jako společný rituál — předávání nějaké tajemné moudrosti, kterou hudebník načerpal z hlubin země. Vyvěrá ven prostřednictvím tančících nohou, které vytvářejí ten prašný kruh steh za stehem, jako když se tká látka; krůček za krůčkem, jako když se staví město — a přihlížející v temnějším venkovním kruhu ten rytmus postupně také absorbují, zvítězí nad nimi pouhou silou opakování — překrývá vědomí ve vrstvách jako nánosy vzrušující barvy. Člověk je svědkem toho, jak se dav postupně připojuje k tanci, jeden divák po druhém podléhá zákonu stejně neoblomnému, jako je zákon gravitace, který na podzim nařizuje zralým listům, aby se vrhly směrem ke středu země… Tady je centrem živý kruh tančících, k němuž se ostatní naklánějí, tep zrychlený hudbou, která je sama (kdo ví?) nějakou tajemnější melodií přepsanou do strun a vzduchu, melodií, kterou hudebník vytěžil z hlubin země a ze svých rodných deziluzí. (Str. 197)

(...)

Celý příspěvek

Hostina Cyprianova byla zmíněna v knize Jméno růže. Když Adson šestého dne za tercie poslouchá Dies Ireae a usne, má barvitý a zmatený sen, plný podivných výjevů. Je tam klášter, přichází procesí svatých osob, všichni začnou s přípravami

Když obě procesí rozpustila své řady, opat dal pokyn a Šalomoun začal prostírat stoly, Jakub a Ondřej přinesli otýpku sena, Adam se usadil uprostřed, Eva si lehla na fíkový list, Kain přitáhl dovnitř pluh, Ábel přišel se škopkem, aby podojil Brunella, Noe triumfálně přivesloval na arše, Abrahám se posadil pod strom, Izák si lehl na zlatý oltář v kostele, Mojžíš se usadil na kameni, Daniel se objevil na márách zavěšen do Malachiáše, Tobiáš si lehl na postel, Josef se svalil na snop, Benjamín se položil na pytel a pak jsem viděl ještě další, mé vidění však už bylo zmatené. (Umberto Eco, Jméno růže, str. 354)

(...)

Celý příspěvek

Původně jsem chtěl dát obyčejnou aktualizaci kresby Modřenec z roku 2008, ale když jsem obrázek zvětšoval, pořád jsem myslel na to, že bych ho už nazval jinak. Vždyť to je pochodeň, světlo uprostřed tmy. A tak je tu staronová kresba, natočená a s novým jménem.

Celý příspěvek

Kdesi pod nebesy je útlá, půvabná knížečka básní a obrazů. Radek Malý tu krásným rýmovaným jazykem vykreslil zahradu, kde hlavními průvodci jsou Láska a Smrt, dvě rodné sestry, a spolu s Martinou Šinkovou nás tam berou na návštěvu. Bude to návštěva milá a příjemná:

Bude se mlčet při šípkovém čaji,
bude se mluvit, zpívat, trochu přít,
bude se říkat, jak se věci mají
a jak je dobře, že tu můžem být.

(...)

Celý příspěvek