Jak jsem hledal nějakou diplomku k Oněginovi, zabývající se překryvem s autorovým životem (viz Eva Ludvíková: Interpretace díla A. S. Puškina Evžen Oněgin a zrcadlení autorova života na pozadí příběhu), narazil jsem i na tuto analýzu pohledem ruského formalismu.
Ruský formalismus, jiným názvem také ruská formální škola, byl literárněvědné a estetické hnutí působící v Rusku mezi lety 1915–1930 a podílel se na něm Moskevský lingvistický kroužek a Petrohradská společnost pro studium básnického jazyka (OPOJAZ). Mezi hlavní představitele patřili Roman Jakobson, Viktor Šklovský a Boris Ejchenbaum.
A s použitím pojmů syžet a fabule (viz Umberto Eco: Šest procházek literárními lesy). Jedno z toho je samotný příběh, druhé jeho rozpracování literárními prostředky, sled kapitol. Schválně nepíšu který je který, protože v tom tápali i samotní formalisté!
Nebyla určena ani jednotná terminologie. Vygotský zastává názor, že syžet je materiálem díla, to znamená nějaký příběh, charaktery, vztahy nebo prostředí existující nezávisle na díle a fabule je básnicky zpracovaný syžet – různé formy ztvárnění, uspořádání tohoto materiálu v nějakém konkrétním díle. Syžet by se tedy podle Vygotského dal chápat jako konkrétní (původní) daný příběh. Fabule jako určitá forma, kterou se rozhodneme nějaké dílo vyprávět. Fabuli lze vlastně považovat za různé zpracování syžetu.
Ve své studii ale pracuje se syžetem a fabulí v duchu ruské formální školy, která zaujímá opačný názor, tedy syžet je formou a fabule materiálem díla (viz kapitola 2.3). Je důležité vědět, že všichni se shodují na tom, aby se tyto dva pojmy rozlišovaly.
To mě celkem dostalo – co to bylo za skupinu, když část z nich obrátila pojmosloví? Inu Rusko…
Každopádně Vygotského teorie říká, že estetický účinek literárního díla je způsobený rozporem mezi syžetem a fabulí, a toto tvrzení se autorka pokusila na Oněginovi ověřit. Dívá se proto na jednotlivé dějové odbočky a vysvětluje jejich účinek, stejně jako další rozpory. Kupříkladu velká a silná láska Lenského s Olgou se rozplyne, zatímco dramatická láska a vášeň se ukazuje tam, kde ji vůbec nečekáme.
Sice mám o Vygotského teorii trochu pochybnosti, estetické působení vyvolávají i jiné prostředky a řada knih, kde je syžet totožný s fabulí, vámi otřese (třeba Farma zvířat díky alegorii, ironii a mrazivému odkazu), ale diplomka se mi líbila. Jak kvůli množství informací o ruském formalismu a Vygotského teorii, tak kvůli samotné analýze Oněgina.
Odkazy:




Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.