Šimon Plašil: Pojetí buddhismu ve Spalovači mrtvol v knižním a filmovém zpracování

Při hledání nějakých informací k Tibetu od Petra Síse jsem náhodou narazil na diplomku Šimona Plašila. Zaujala mě na první pohled – a obsah to ještě předčil. Jak název napovídá, hledá a interpretuje buddhistické prvky ve Spalovači mrtvol, převážně v knize, ale film konfrontuje také.

Ta kombinace nacismu a buddhismu je šokující:

Kombinace víry v nadřazenost árijské rasy s buddhistickým učením o nenásilí není přípustná, neboť se navzájem vylučuje. Pouze psychicky nemocný člověk se může pokoušet o spojitost nespojitelného. Nutno však podotknout, že i ve fikčním světě jde o spojitost velmi kuriózní a zřejmě ojedinělou. (Str. 26)

Spojitost tam přesto je, minimálně přes symboliku:

Symboliku svastiky však v novele můžeme především vidět ve filosofii hlavní postavy. Kopfrkingl je nejprve ovlivněn buddhismem, posléze však tuto filosofii nahrazuje nacistickou rasovou ideologií. Svastika však stále zůstává symbolem jeho světového názoru. Tento symbol, společný dvěma naprosto rozdílným „filosofiím“, může být vysvětlením, proč Fuks do příběhu, který se odehrává za nacistické okupace, zahrnul i buddhismus. (Str. 39)

Práce k tématu přistupuje zevrubně, nejprve se věnuje Spalovači mrtvol, jak knize, tak filmovému zpracování.

Pak prochází Buddhismus – jeho tibetskou variantu, tibetskou kulturu, dále buddhismus v české literatuře a zejména možné zdroje tibetského buddhismu v knize. Zejména ona mnohokrát zmíněná žlutá kniha o Tibetu – Šimon Plašil pečlivou analýzu odhalil, o které díly Alexandry David-Neelové se jednalo! Jako další zdroje zvažuje nacistickou expedici do Tibetu (vizte Christopher Hale: Himmlerova křížová výprava) a víru Ladislava Fukse.

Největší část zabírají Buddhistické prvky v novele:

• Kopfrkinglova filosofie, která je samozřejmě značně zkreslená. Podívá se na jeho chápání duše, Boha, utrpení, kremaci, spásu, oběť, řád a zákon, smrt, ráj a peklo, zvířata, vyvolení a proměnění.

Neodvratitelnost smrti přímo spojuje s buddhismem (konkrétně s tibetským buddhismem), když mluví o paláci v Himálaji, jímž je míněno tradiční sídlo Dalajlámy v Lhase. Po sblížení s nacismem však spatřuje řád i v něm: „Nic není v životě lidském jisté. Budoucnost je nejistá, a proto se jí lidé často bojí. Jediné, co v životě je jisté, je smrt. Teď však je už jisté i to, že v Evropě bude nastolen nový, šťastný řád. Vůdcova nová, šťastná Evropa a smrt jsou dvě jediné jistoty, které dnes my lidé máme… “ Zde je nejpatrnější vliv nacismu. Dochází k paradoxu, který však není z textu zcela patrný. Kopfrkingl začne za dharmu považovat nacistické pseudoteorie o rasové čistotě. (Str. 32)

• Tibetština a tibetská kultura
• Buddhistická symbolika – barvy, svastika, gong, jména, morfium, zrcadla

Čtvrtá část diskutuje Rozdíly mezi knižní a filmovou verzí – morbidita, sexualita.

Nechybí samozřejmě povinné kapitoly – Závěr, Literatura a Přílohy. Tam je mimochodem Tabulka vztahů a souvislostí mezi buddhismem a nacismem ve Spalovači mrtvol a je to výborný přehled, analogií je docela hodně.

Odkazy:

• Diplomová práce v Digitálním repozitáři Univerzity Karlovy