Před rokem jsem přidal nějaké fotky rehka domácího a ukázal svůj nový velký švýcarský nůž Workchamp – na zahradu ideální.
V knihách jsem sáhl po několika klasikách a všechny byly skvělé. Uhrančivá Herbertova Duna, životní filozofie starého doktora ve Fischlově Kuropění a Bachova alegorie duchovního života Jonathan Livingston Racek.
(Když už mluvím o klasikách, k mapě literatury jsem doplnil další část – světovou literaturu v druhé polovině 20. století.)
Po letech s myšlenkou, že by školám prospěla klimatizace, jsem si o tom konečně něco přečetl a je to samozřejmě složitější. Stejně jako problematika urbanismu, nutno ale říct, že Město pro každého je spíš umělecký projekt než urbanistický. Zajímavý přístup k sebekoučování se ukázala být Bahbouhova Pohádka o ztracené krajině.
Z beletrie jsem si ještě doplnil Robbinsovu prvotinu Další dálniční atrakce, z poezie Kubínovu Ponornou řeku a ukázku tvorby Ivana Jelínka V sobě letohrad.
Výtvarné umění reprezentuje průřez dílem Alexe Greye Net of Being (toho si vygooglete, jeho "rentgenové" malby jsou úžasné) a komiks Vlčí holka. Ten se mi líbil hodně; syrová životní cesta k sebepoznání a přiměřeně ponurá kresba tvoří působivý celek.
Na závěr kresba Srdce lesa, kterou přetiskuji i sem.
(únor 2021, A4, pastelky)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.