Richard Bach: Jonathan Livingston Racek (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Jonathan Livingston Racek Racek je jeden z nejklasičtějších příběhů new age. Podání je krásně poetické, jednoduché až pohádkové, a to, jak to mezi lidmi funguje, ilustruje dokonale. Díky tomu umí zapůsobit i po letech a i na ty, kdo už tolik nevěří, že jsme myšlenka a svou realitu si vytváříme sami. Protože oblouk mezi odpadlíkem, osvíceným, modlou a novými odpadlíky je univerzální, stejně jako lidská touha následovat hlas svého srdce.

První kapitola vypráví o Jonathanu Livingstonovi. Rackovi, který není jako ostatní, který touží dokonale létat, ne jen upachtěně sbírat zbytky kolem rybářských lodí nebo s minimem elegance lovit ančovičky. Chce pokořit rychlost při střemhlavém letu, umět při ní zatáčet, chce se téměř zastavit ve vzduchu, chce… být svobodný. Trénuje, bojuje, učí se, a když konečně bariéru prolomí a zvládne přemety, výkruty, vývrtky i brzdění, vrací se hrdě k hejnu.

Únavou se mu točila hlava, ale samou radostí si před přistáním dal ještě jeden přemet a kopaný výkrut. Až uslyší o tom velkém převratu, pomyslel si, určitě budou skákat nadšením. Teď bude aspoň pro co žít! Místo ucouraného pendlování mezi rybářskými loděmi a pobřežím bude mít život konečně smysl! Vyhrabeme se z tuposti a najdeme sami sebe, budou z nás tvorové plní dokonalosti, inteligence a znalostí. Konečně můžeme být svobodní! Můžeme se naučit létat! (Str. 31)

A hejno na něj opravdu čeká! Ale ouha, nechce nic slyšet, ba naopak, chce něco sdělit Jonathanovi. Zpronevěřil se zásadám, porušil pravidla a bude vypovězen na opuštěné Vzdálené útesy. Jonathan se s tím brzy smíří a dál se věnuje tomu, co nejvíc miluje. A když zestárne, objeví se dva zářiví racci, aby jej odvedli do větších výšek, domů.

Tím příběh nekončí, vlastně teprve začíná. V druhé kapitole se Jonathan učí létat dál, za hranice času i prostoru, ale postupně v něm vyklíčí myšlenka vrátit se, podělit se o své učení, pomoci hejnu. Je to vlastně láska.

Dny ubíhaly a Jonathanovi se stále častěji vynořovaly vzpomínky na Zemi, odkud přišel. Kdyby byl znal desetinu, a třeba jen setinu všeho, co zná teď, jaký by to býval život! Stál v písku a vrtalo mu hlavou, jestli by se tam nenašel třeba jen jediný racek, který by rád překročil meze vlastních možností, který by pochopil smysl letu směřujícího k něčemu jinému než uchopení kousku chleba vyhozeného z rybářské lodě. Třeba mezitím někdo řekl nahlas pravdu, a oni ho za to vyhnali z Hejna. (Str. 75)

A tak se vrátí. Učí další psance, pomáhá jim poznat, že jsou na správné cestě. Občas někomu vyléčí chromé křídlo, ale stále odmítá jakékoliv zbožšťování nebo spekulace že je synem Velkého Racka. A pak přijde nejdůležitější krok. Postavit učedníka na jeho vlastní nohy.

Toto vydání obsahuje i čtvrtou kapitolu, která roky ležela v šuplíku – autor ji původně nevydal, považoval ji za nadbytečnou, bál se, že by příběh zardousila a nechtěl věřit, že by rackové dokázali poselství zničit. Po téměř padesáti letech, kdy se vynořila na povrch, vychází tam, kam patří. A myslím, že je to dobře, protože takto to chodí. Zjevení se změní v záznamy, rituály, bezduchá pravidla. Dokud nepřijde někdo další.

Opravdu působivé podobenství, které byste neměli minout.

Odkazy:

BACH, Richard. Jonathan Livingston Racek. Praha: Argo, 2017. ISBN 978-80-257-2098-1.

Richard Bach: Jonathan Livingston Racek

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv