(… ) kde se našel nějaký závistivec, který zlehčoval jeho objevitelské zásluhy. Tvrdil totiž, že plavba do Ameriky není nic tak těžkého. A Kolumbus prý ho vyzval, aby postavil vejce na špičku. Posměváček to nesvedl, nedokázali to ani ostatní hosté. A když Kolumbus vajíčko naťukl a pak je graciézně postavil na desku stolu, namítali, že to nic není. Objevitel Ameriky souhlasil, že je to opravdu hračka, jen na to přijít; každá veliká věc, jakmile je jednou hotová, je pak jednoduchost sama. (Str. 208)

Nebo kdo byl Šedá eminence (jestli jste si taky mysleli, že kardinál Richelieu, tak ne – byl to jeho stín v pozadí. A šedý je pro barvu své kutny.)

Richelieu ovládá Francii a Richelieua ovládá jeho přítel Joseph Francois Leclerc du Tremblay, zvaný prostě Otec Josef. Tento kapucínský mnich, dřív vznešený aristokrat, pak vysoce vzdělaný profesor bohosloví, výmluvný kazatel a znamenitý organizátor, je jedna z nejzáhadnějších a psychologicky nejsložitějších postav evropských dějin. Od útlého mládí zasvěcuje svůj život službě bohu. Naprostá chudoba, posty, krutá pokání včetně žíněné košile, tvrdého lože a bičování, několikahodinové modlitby a rozjímání jsou hlavní příkazy dobového mystického hnutí.

Ale z ničeho nic objevuje v sobě talent diplomata a vyjednávače a vytváří s Richelieuem podivný pár: zatímco nervní a fyzicky křehký Richelieu propadá hned záchvatům vzteku, hned zas hluboké malomyslnosti, jeho partner je klidný a pevný jako ocel. A ta nerovná dvojice spojuje své síly k jedinému cíli: zvýšit stůj co stůj prestiž Francie a učinit z ní první velmoc Evropy. (Str. 245)

A do třetice – baron Prášil, který se ve skutečnosti jmenoval Karel Bedřich Jeroným baron von Münchhausen. Tady mě zejména pobavil drobný vtípek v Žambochově knize Bakly – Hledání smrti. Tam totiž vystupuje baronesa Münhausen. A je samozřejmě falešná…

Odkazy: