Jo Hedwig Teeuwisseová: Falešné dějiny (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Falešné dějiny Aneb 101 událostí, které se nikdy nestaly, to je podtitul, po kterém každý zvídavý čtenář skočí. Obzvlášť když to podpoří několik ukázek v anotaci:

Navrhoval Hugo boss nacistické uniformy?
Mysleli si středověcí lidé, že svět je plochý?
Ustřelil Napoleon noc Sfinze?

Autorka byla historií posedlá odmalička a mnoho let se kolem ní nejrůznějšími způsoby pohybovala – navrhovala muzejní expozice, bádala pro autory knih, dohledávala předměty, řešila záhady, v muzeích předváděla život předků. A bavilo ji upozorňovat kulisáky a kostyméry na chyby. Na internetu ovšem dostala obrovské množství materiálu, který celé roky rozebírá a uvádí na pravou míru:

Někdy je snadné vyvrátit falešný historický příběh, jindy to vyžaduje spoustu pátrání a detektivní práce. To je však tak trochu moje práce a já ji miluji. Doufám, že se vám to, co jsem napsala, bude líbit, a možná to dokonce využijete k tomu, abyste se sami aspoň trochu pustili do honu na zfalšovanou historii. (Str. 15)

Mezi to stovkou vyvrácených tvrzení nebo článků je spousta zajímavostí, od vikingských pohřbů na planoucích lodích, přes einsteinovu matematiku, vznik slova „hangover“ podle spících opilců zavěšených na laně až po třeba problematiku svícení ve středověku. To je v každém filmu, pochodně na zdech, pěkně v držácích… Ve skutečnosti i ta nejlepší pochodeň hoří maximálně půl hodiny a hodí se někam ven nebo na krátký přesun, uvnitř se svítilo buď drahými svíčkami (ze včelího vosku mohla stát denní mzdu, lojové byly levnější, ale kouřily a páchly), nebo – mnohem častěji – olejovými lampami.

Kromě svíček ze včelího vosku a loje používali obyčejní, ale i bohatí občané olejové lampy všech tvarů a velikostí, ve kterých se pálil živočišný tuk a různé druhy oleje — včetně olivového, sezamového a z hroznových jader a dalších druhů. Mohly být jednoduché i módní, s jedním knotem nebo se sedmi, zavěšené u stropu nebo umístěné na stole. Hoří mnohem déle než pochodně a jsou bezpečnější a levnější. Přesto se snažte do nich nevrazit.

Olejové lampy by byly historicky nejpřesnějším osvětlením pro filmy a televizní seriály zasazené do středověku. A protože byly často zavěšené u stropu, nebo dokonce uzavřené v lucernách a lampách, nebyl by pořádně vidět plamen, takže by kulisák musel být schopen podvádět a prostě do nich instalovat malou LED žárovku. Tohle je jeden z těch případů, kdy je reálné řešení jednodušší a levnější než to nesmyslné.

Existoval ještě jeden možný způsob osvětlení místnosti, který se v televizi moc často neobjevuje, takže pokud ho náhodou někde zahlédnete, víte, že sledujete dobře propracovanou inscenaci. Jde o rushlight, což je druh svíčky vyrobený namočením rákosové duše do loje či tuku a umístěné do držáku (česky též „krejcarová svíčka“, používala se především na Britských ostrovech, pozn. překl.). Je to v podstatě jen taková malá tyčinka, která hoří pomalu jako sirka — ne moc jasně, ale kromě vnitřního ohniště je to nejlevnější alternativa. (Str. 322)

Velká část nepravd typu „ve středověku se dělalo to či ono“ je ale vyvrácená tím, že středověk skončil 1492 a tohle se dělo potom, což je vyvrácení sice pravdivé, ale poněkud slabé.

Pak je tam spousta absurdit nebo tvrzení, které jsem poprvé viděl až v této knize (že slovo honeymoon pochází z toho, že manželé dostávají měsíční zásobu medoviny; výraz „horní vrstva“ pochází z toho, že bohatí dostávají svrchní část chleba /chudí spodní/; viktoriáni zakrývali nohy od nábytku, aby je moc nevzrušovaly).

A hromady nepravd typu první fotka kočky, první fotka psa, fotka muže s douhými vousy, fotka fotoaparátu, což je po čase poněkud jednotvárné.

Ve výsledku je kniha sice zajímavá, ale není to ani zdaleka taková bomba, jak se zdálo.

Odkazy:

TEEUWISSEOVÁ, Jo Hedwig. Falešné dějiny. Praha: Euromedia Group, 2024. ISBN 978-80-242-9697-5.

Jo Hedwig Teeuwisseová: Falešné dějiny

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv