Před rokem jsem se docela vyřádil s implementací souhlasu s cookies. Věřím ale, že na rozdíl od všudypřítomných otravných vyjížděcích lišt, docela decentně.
Jeden článek byl o sršních, povedlo se mi totiž nafotit sršní hnízdo ve stádiu zrodu.
Také jedna duševně-duchovní úvaha by se našla. O tom, jak těžké je „pustit se“.
Z twitteru jsem si zaarchivoval do článků výběr z července a srpna 2014 a šesté pokračování fotohaiku a jiných básní.
A pak už jen knihy. Odborná (a velmi ovlivňující) Taubesova Proč tloustneme a co s tím dělat, dodnes aktuální Komenského Labyrint světa a Ráj srdce, pro milovníky koček a zenu určený Zen pro kočky (mě neoslovil) a pro milovníky východních učení a krásných textů určený Hesseho Siddhárta (mě fascinoval jako pokaždé). U duchovna ještě zůstaneme, Čagánkova kniha Zastaveno je mimořádně poetické a přitom silné vyprávění o životě, osvícení a přirozenosti.
Ještě Bašóúv básnický cestopis Úzká stezka do vnitrozemí a můžeme dnešní ohlédnutí uzavřít – druhým pokračováním archivních kreseb pastelkou z roku 2000.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.