O jednom z nejznámějších Komenského děl jsem tady už psal, to když vyšlo přeložené do současného jazyka. V odkazovaném článku jsem se rozepsal i o obsahu knihy, doporučuji odskočit si ho tam přečíst.

Toto vydání je v jazyce původním, malebném a jadrném.

„I lekl jsem se, že tak nikdež nic v světě, ani na samom to hradu Potěšení, není, čehož by se mysl bezpečně, směle a cele chopiti mohla. Kteráž myšlení velmi kormoutlivě mne, čím dál tím víc, rozcházela: z nichž mne tlumočník můj Mámil (ač všelijak ohledával) vyraziti nijakž nemohl, až sem i zkřikl: ‚Ach, mého hoře, nic-liž pak na tom bídném světě potěšeného nenajdu? však pak při všem všudy kvaltování a tesknosti plno.‘ Tlumočník dí: ‚A kdo tím, než ty sám, nechutné kyselo, vinen, když sobě všechno ošklivíš, coť se líbiti má? Hleď na jiné, jak každý v svém stavu vesel a mysli dobré, dosti sladkosti v věcech svých maje.‘ ‚Aneboť blázní všickni napořád,‘ řekl sem, ‚aneb lhou: nebo aby potěšení pravého požívali, možné není.‘“ (Str. 127)

Pokud máte rádi archaický jazyk, určitě se podívejte po tomto vydání.

„To já tu u dveří spatře, hlouběji jsem za to zastření vešel, a na jejich věci (nejprvé veřejně všechněch, potom v některých povoláních) s nevypravitedlným potěšením se dívaje, všecko tu světu naodpor jsem spatřil. V světě zajisté všudy slepotu a mrákotu, tuto jasné světlo sem spatřil; v světě šalbu, tuto pravdu; v světě neřádů plno, tuto sám ušlechtilý řád; v světě kvaltování, tuto pokoj; v světě starosti a fresuňky, tuto radost; v světě nedostatky, tuto hojnost; v světě otroctví a porobu, tuto svobodu; v světě vše nesnadné a těžké, tuto vše lehké; v světě žalostné odevšad příhody, tuto samu bezpečnost.“ (Str. 166)

Pokud by vás jazyk rušil, sáhněte po modernizovaném překladu. Labyrint světa a ráj srdce si ale přečtěte v každém případě, jednak patří k základům naší vzdělanosti, jednak je stále aktuální, babylon světa, přetvářka a lidské pachtění se od Komenského doby nijak nezměnily...

nakladatelství Odeon, Praha 1970, 01-051-70, cena 68 Kč (antikvariát)