Když jsem si tuhle knihu poprvé přečetl (až po skončení studií, pochopitelně, když už to nebylo povinné), byl jsem uchvácený tím, jak silná a přitom čtivá kritika to je, a mrzelo mě, že archaický jazyk nikdo nepřevedl do jazyka současného, aby její čtení ulehčil. Dokonce jsem chvíli uvažoval o tom, zda se do toho sám nepustit. Proto jsem s velkým potěšením kvitoval nové, jazykově modernizované vydání a okamžitě si ho pořídil.

Trochu o obsahu:

Když poutník čili autor dorostl do věku, kdy začíná rozum chápat rozdíl mezi dobrým a zlým a viděl rozmanitost světa, musel začít uvažovat, ke které skupině se připojí a jak stráví svůj život.

Díky tomu pak všechny a všechno vidí neúprosně ve vší nahotě, falši a pokrytectví a na nikom nenechá nit suchou. I samu Moudrost, vládnoucí tomuto labyrintu, odhaluje jako pokryteckou masku s páchnoucím dechem. Vše je marnost, marnost nad marnost. To jsou slova Kazatele, připisovaná králi Šalomounovi - a také jemu věnuje Komenský několik kapitol. Jeho spravedlivému rozhořčení nad nepravostí světa, rozhořčenému odchodu z hradu královny Moudrosti.

„Šalomoun se pak obrátil k rádkyním té domnělé královny, strhl jim masky a pravil: 'Vidím, že na místě Spravedlnosti panuje nespravedlnost a na místě Svatosti Ohavnost. Vaše Bedlivost je Podezíravost, vaše opatrnost Úskočnost, vaše Přívětivost Pochlebování, vaše Pravda jen Přetvářka, vaše Horlivost je Vzteklost, vaše Udatnost Opovážlivost, vaše Milost Nevázanost, vaše Pracovitost Otroctví, vaše Důvtipnost Domněnka, vaše Zbožnost Pokrytectví atd. Vy že máte řídt svět na místě všemohoucího Boha? Bůh přivede na soud každý skutek a každou tajnou věc, ať už dobrou nebo zlou (Kaz 12:14) A já půjdu a povím to celému světu, aby se nedali svést a zmámit.'“ (Str. 114)

Královna pak do světa vysílá poselstvo, aby si Šalomouna lstí podrobilo, Přívětivost, Úlisnost a Rozkoš. Když i moudrý Šalomoun podléhá, začíná si poutník zoufat, celý svět prochodil, všechny stavy okusil a nikde nenašel spočinutí, všude jen lež a přetvářka. Nakonec jej Bůh poctí milostí, vyzve jej k návratu do svého domu a chrámu, do ráje svého srdce. V něm pak poutník s Kristem rozmlouvá a postupně se rozvíjí obraz pravé víry, božího řádu a života skutečných křesťanů:

„Mezi nimi ale byli lidé, kteří se do těch hádek nechtěli zapojovat, chodili mlčky a tiše, jako by hluboce přemýšleli, vzhlíželi k nebi a chovali se mile ke všem. Nebyli vážení, ale bývali chudí, vyschlí potem a žízní. Jiným byli jen pro smích, volali na ně a prozpěvovali si o nich, haněli je a bili, ukazovali si na ně, podráželi jim nohy a zlořečili jim. Oni to všechno strpěli a chodili mezi nimi, jako by byli slepí, hluší a němí.“ (Str. 73)

Těch křesťanů, které v labyrintu světa přehlédl, a k nimž se konečně připojil i on.

Upravený jazyk knize velmi svědčí, silně snižuje bariéru a kromě jednoho dvou zapomenutých slov jsem neměl pocit, že by něco drhlo. A že místy slovosled a větná stavba působí trochu archaicky je jedině dobře, nikdo nemůže čekat u díla ze sedmnáctého století jednoduché věty nebo jiná témata.

Bohužel je ale čitelnost pořád narušená, tentokrát typograficky. Text je uspořádaný do monolitických bloků, odstavce nejsou odsazené a podprahově to působí jako těžké kvádry. Hezká je snad jen zadní strana desek (přední kazí posazení textu do grafiky). Pro srovnání vzhled stránek vydání v Odeonu z roku 1970 a této novinky (vlevo):

Jednou větou na závěr: příští vydání s pořádnou typografií bude perfektní.

nakladatelství Poutníkova četba, Chlumec 2010, ISBN 978-80-904371-3-5, cena 280 Kč