Jan Blažej Santini-Aichel byl mimořádný architekt a umělec. Jeho skloubení architektonických prvků končící gotiky s nadcházejícím barokem bylo fascinující – dokázal zachovat obojí, odkázat na tradice a přitom zůstat pevně v současnosti. Jako všichni i on stavěl na základech a vzorech, víme že byl inspirován Borrominiho osobitostí dynamického baroka a Guariniho prolínáním geometrických tvarů s rafinovanou hrou prostoru a světla.
Už od první velké zakázky (konvent pro zbraslavský klášter) byl znát jeho talent a hned druhá ho proslavila. Při dostavbě husity pobořené gotické baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory
(… ) dokázal něco zcela výjimečného: vytvořil vlastní jedinečný styl, ztělesněný hned první sakrální stavbou, aniž by na něm bylo třeba cokoli revidovat nebo měnit. I pro zadavatele to bylo zhmotnění jeho představ, onen kýžený barokní návrat ke středověké zbožnosti a současně působivá manifestace úcty k velké cisterciácké řádové tradici. Opat byl nadšen tímto završením svého životního díla, architekt stanul na prahu závratné kariéry. (Str. 22)
Kniha v první části shrnuje v deseti kapitolách Santiniho kořeny, život, velké zakázky a principy; už tady je bohatě ilustrovaná fotografiemi míst a detailů.
Kapitoly:
V druhé části pak prochází všechny významné stavby podrobně – jejich popis, historii a hlavně velké snímky:
Stavby:
Závěrečné dílo, poutní kostel na Zelené hoře, je opravdový klenot, monument i testament.
A kniha rozhodně stojí za přečtení.
Odkazy:
DVOŘÁČEK, Petr. Jan Blažej Santini-Aichel. Praha: Grada Publishing, 2024. ISBN 978-80-271-3000-9.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.