Petr Dvořáček: Baroko (Wuwejův zápisník)

Baroko Ke čtení knížky o architektuře mě inspiroval Miloš Urban, jeho Santiniho jazyk se kolem barokních staveb točí pořád. Baroko jsem nikdy rád neměl, vždycky jsem tvrdil, že nejhezčí je gotika. Ale po prohlédnutí fotografií v knize musím uznat, že i tento sloh má něco do sebe...

Z období baroka se zachovalo snad největší množství památek a také v nejlepším stavu. Jak je snadno poznáme? Jako první se podíváme na půdorys; pokud vypadá, že je složený ze spousty protínajících se oblouků, oválů a jiných tvarů - tedy zvlněný, máme první indicii.

Další bude omítka - je symetrická a téměř vždy jsou na ní pilastry neboli vysoký řád, které vypadají jako znázornění sloupu a nahoře mají vystouplou hlavici. Bohužel nevýhodou knihy je používání odborných pojmů bez jejich vysvětlení, ještě že na Internetu je všechno.

Co dál - střechu věžiček často kryje kupole, okna jsou oválná nebo tvaru mešního roucha a vchází se bohatě zdobeným portálem. Je toho samozřejmě mnohem více, ale tyto znaky jsem našel téměř na každé uvedené fotografii. Nejvýznamnější čeští (v Čechách působící) architekti té doby jsou Jan Blažej Santini - Aichel a Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové.

Ještě ukázka z knihy (str. 131): Litoměřice, kostel svatého Václava, architekt Oktavián Broggio. Všechny znaky, které jsem uvedl, se na obrázku dají najít.

Petr Dvořáček: Baroko

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv