Petr Dvořáček: Renesance (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Petr Dvořáček: Renesance Dlouho jsem se ke čtení a prohlížení Renesance nemohl rozhoupat. Je to sloh, proti kterému celkem nic nenamítám, ale také mě ničím a nijak neoslovuje. No a jak už se teď snažím Dvořáčkovu sérii "Architektura českých zemí" číst chronologicky, fungovala pro mě jako blok. Paradoxně mi pomohl Orbis pictus, neb vedle něj je čtení čehokoliv v současné češtině a současném pravopisu procházka růžowau zahradau. Pardon, růžovou zahradou (zase mi naskočil bratrský pravopis).

Tak tedy renesance, co je pro ni typické? Zcela jistě sgrafita, ornamenty a psaníčka, vyškrábaná do bílé omítky až na tmavý podklad.

sgrafita - str. 9

(ukázka sgrafit, str. 9)

Další hodně obvyklý prvek jsou sloupové řady s oblouky - arkády.

(ukázka arkád, str. 9)

Architektura je inspirovaná antikou, je souměrná a pravidelná, roste do šířky, a soustředí se na vodorovné linie. Od předcházející gotiky se liší také světským zaměřením, najdeme spoustu domů, paláců a zámků, ale jen minimum renesančních kostelů.

Dvořáčkova kniha je jako obvykle vynikající přehled významných českých staveb, od rané, přes vrcholnou až po pozdní renesanci. Úvodní charakteristika slohu dává představu o jednotlivých znacích, následující fotografie umožňují jejich hledání na skutečných stavbách a připojený komentář upozorňuje na zvláštnosti a zajímavosti.

Petr Dvořáček: Renesance

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv