Na rozdíl od tradičních architektonických stylů, které měly svá pravidla a všechny stavby je více či méně dodržovaly, tady je možné všechno. Ze začátku 20. století sice ještě pár jednotných myšlenkových proudů bylo - kubismus, funcionalismus, např. - ale čím blíže současnosti, tím větší extrémy. Stavby mimořádně krásné či zajímavé, i stavby velmi ošklivé (a je s podivem, kolik těch ošklivých jsou moderní kostely).
Vybral jsem dvě ukázky, které mě zaujaly. Oblouky, klenby, vzdušnost a spousta světla v pavilonech brněnského výstaviště:
Str. 64-65, Brno - Výstaviště, vlevo pavilon A (Kalous, Valenta), vpravo vyhlídková věž (Bohumír F. A. Čermák).
Odvážné, originální a přesto důstojné řešení věže emauzského kostela, minulost i současnost v dialogu.
Str 116., Praha - věž emauzského kostela (František Maria Černý).
Ačkoliv mi vždycky imponovala gotika, v moderní architektuře nacházím nejvíc možností, prostoru pro realizaci zajímavých nápadů. Jaká škoda, že největší obdiv dnes získávají ty nejméně nápadité (krychle) nebo nejbizarnější (chobotnice) návrhy, svorně ignorující okolní prostředí i člověka.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.