Petr Dvořáček: Klasicismus (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Petr Dvořáček: Klasicismus Už když jsem četl a prohlížel Renesanci, inspirovanou antikou, přemýšlel jsem nad rozdílem proti klasicismu, inspirovanému antikou taktéž. Pochopitelně jsem na nic zvláštního nepřišel, klasicismus neznaje - ale teď už je mi to jasnější. Především je vhodnější než o jednotném architektonickém stylu mluvit o období, protože velké, vyhraněné a celoevropsky rozšířené styly skočily s barokem (ještě tak trochu secese, ale rozsah není s předchozími srovnatelný).

V období klasicismu je nejtypičtější historizující tendence, architektura se romanticky inspiruje minulými věky. Nejvíce antikou; stavby antického rázu jsou pak obvykle označované jako styl klasicistní. Z obrázků jsem si sám pro sebe abstrahoval jednoduché pravidlo - když to vypadá jako antický chrám se sloupy a trojúhelníkovým štítem, je to klasicismus.

(klasicistní styl, zámek Kačina, str. 90)

Ale do zmíněného období patří také novorenesance nebo novogotika (jejich zdroj inspirace je myslím dostatečně jasný).

(novogotika, Schwarzenberská hrobka - Třeboň, str. 113)

Nabízí se otázka, jak potom takovou novogotiku rozeznat od gotiky pravé. Není to tak těžké, jak se zdá:

původním stylem se inspiruje, ale nedodržuje jej zcela, často jej kombinuje s jinými tvary
velmi často se řídí jeho variantami z jiných zemí (např. anglická gotika s tupým zakončením věží)
používá moderní materiály - ocelové konstrukce, prefabrikáty (to platí o celém období klasicismu)

O knize se mnoho nového říci nedá. Vlastně se o ní nedá říci nového nic - je stejně jako ty ostatní uvozená stručnou charakteristikou období, přehledem typických tvarů a těžiště spočívá v komentovaných fotografiích.

Petr Dvořáček: Klasicismus

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv