Fascinuje mě, že u téměř každé typografické diskuze se objeví někdo, kdo se vytasí s trumfem v podobě spojovníku (místo pomlčky). Jako kdyby nebylo jedno, jak je ta čárka dlouhá, hlavně že tam je. Jestli pomlkává, spojuje nebo odečítá je stejně patrné z kontextu...
Nebo trojtečka. Jaký je rozdíl proti třem tečkám? Kromě formy žádný, význam zůstává. Proč puristi striktně dbají na tak podružných detailech?
Ještě tak české uvozovky dole a uvozovky nahoře, ale vzhledem k tomu, že články píšu v plain text editoru, nemám snadno dostupné ani ty (o spojovnících nemluvě), a učit se entity nebo alt-gr kombinace... ech.
Logicky si uvědomuji, že je to přesně tentýž druh pocitů, kteří mají mnozí jiní nad českým pravopisem. Který mi nevadí, který naopak hájím a prosazuji, neb kdo neumí pravopis, vypadá jako nevzdělanec neschopný naučit se vlastní řeč.
Takže krom tohoto článku u typografie mlčím - a vědomě její pravidla porušuji. Jak to vidíte vy? Připadají vám tahle pravidla také absurdní? Nebo je pečlivě dodržujete?
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.