Poslední číslo mého oblíbeného časopisu mě opět pobavilo. Třeba úvodník (v kontextu mého posledního mailu do redakce):
„... doufáme, že se vám nová podoba našeho společného časopisu líbí a že v něm budete dál nacházet nové podněty pro svůj život. Děkujeme také za vaše dopisy, jež nám posíláte, vážíme si veškerého času, který nám věnujete ...“
No jo, tak já zase něco napíšu. Dojal mě ale rozhovor s Danem Millmanem, Jiří Kuchař v úvodu píše: „... Přesto, že jej zná celý svět, působí a vystupuje neuvěřitelně skromně...“
Začetl jsem se do rozhovoru, protože shodou okolností jsem si před pár lety jednu jeho knihu koupil (Zákony ducha - skočil jsem na špek). O tom jindy, teď rozhovor.
Např. čtvrtá otázka: „Jak dalece jsou vaše knihy založené na reálných podkladech, a zvláště pak postava Sokrata?“ a odpověď: „Literární předlohou Sokrata je starý muž, s nímž jsem se setkal jedné hvězdné noci u pumpy v Berkeley. A právě on vyjadřuje hluboké pravdy, které jsem se dozvěděl od spousty učitelů nebo je sám objevil díky intuici. Tehdy jsem byl světovým šampionem na trampolíně a špičkovým gymnastou. Při nehodě jsem na motorce jsem si roztříštil pravou stehenní kost a po uzdravení vyhrál gymnastické mistrovství NCAA...“
Nebo osmá otázka ohledně vegetariánské stravy: „Když se mi při bouračce na motorce roztříštila stehenní kost asi na čtyřicet úlomků a já jsem přešel na vegetariánskou stravu, cítil jsem, že to tak má být. ... Pilně jsem trénoval, abych se zotavil, cítil jsem se nesmírně dobře a stal se jedním z nejlepších amerických gymnastů...“
Jedenáctá otázka, „někteří z vašich čtenářů si myslí, že jste díky svým zážitkům a výcviku dosáhl osvícení. Je to pravda?“
„... Pokud by někdo sledoval můj život, mohl by se mu jevit jako soucitný, vyrovnaný, zodpovědný, funkční či altruistický a v jiných okamžicích zase jinak....“
Skromnost vskutku nevídaná.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.