Podezřelá náhoda (Wuwejův zápisník)

Jedu takhle vlakem z Prahy, očima hltám Kopřivův Asfalt, ústy hltám škvarkovou placku.

Nějaký obzvlášť tuhý kousek zadrhne o zub, skousnu, trochu to zatáhne, ale nijak zvlášť, nevěnuji tomu pozornost. Jen když tam zabloudí jazyk a naráží na nečekanou hranu, hlavou mi bleskne myšlenka o zubní niti a kartáčku, ale utrhnout se od knihy prakticky nejde.

Jenže jazyk naráží stále, jezdí v té prázdnotě sem a tam, odkládám čtení a konečně si to připouštím - odštípl se mi kousek zubu, nejspíš jsem ho spolkl. No to je zase den. Objednat k zubařce, vrtání... Ach jo.

Konečně se vracím k Asfaltu, sklopím oči, otočím stránku a čtu: „Cítí se zvláštně: hluboko dole se cosi odlomilo a nenávratně zmizelo v temnotě – jako kus odštípnutého zubu, který spolknete, jasně, nic velkého, jenom pár milimetrů, ale už vám ta část bude navždy chybět, a vy si nemůžete pomoci a jezdíte v té nezvyklé prázdnotě jazykem sem a tam.“

Tohle už není pouhá synchronicita. To je čirá provokace!

Podezřelá náhoda

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv