Jednou večer, když mě zase po dlouhé době popadla chuť kreslit, pojal jsem myšlenku vytvořit cíleně nějaký milý, harmonizující obrázek. Soustředit se na ladné křivky, jemnou kresbu a barvy, zkrátka pohladit. Výsledkem je Madona.
(srpen 2016, A4, pastelka)
Už už jsem se chystal uklidit pastelky, jenže… takové nutkání pokračovat. A navíc, vzít černou a tvrdými, energickými tahy ztvárnit opak. Silně, divoce, pěkně přitlačit. Jako by se všechno to, co jsem vědomě potlačil, vzedmulo a přihlásilo se o své místo. Obrázek Démoni.
(srpen 2016, A4, pastelka)
Všechno se to odehrálo bezprostředně za sebou, během hodiny. Krásné poučení o „dobru“ a „zlu“, o dvou stranách jedné mince. O tom, že je nebezpečné dělit realitu, že potlačené se vždycky přihlásí o své místo. A také že temnější stránky disponují silou a energií, která by nám bez nich chyběla.
Potřebujeme je přijmout a integrovat v celek, ne je vytlačovat někam, kde se jejich síla může projevit destruktivně.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.