Před rokem jsem – když vynechám první část archivace tweetů – psal prakticky jen o knihách. Velké téma tehdy byl Tolkien; chtěl jsem si totiž přečíst lákavou studii Pavla Hoška Sloužím Tajnému ohni, ale sebekriticky jsem usoudil, že bych si měl nejdřív pár zásadních věcí dočíst. Především Silmarillion. A pak už se to nabalovalo samo, jako první přišel na řadu Atlas of Tolkien's Middle Earth, naprosto zásadní a nezbytná pomůcka, pak jsem se vrátil k Dodatkům k Pánu prstenů a doplnil to analýzou Tolkienových zdrojů Skutečná Středozemě (to samozřejmě není všechno, ale pokračování až v únoru).
Z jiných žánrů jsem zkusil nové převyprávění Robinsona Crusoe od Františka Novotného (výborné) a pokus Petra Kováře o robinsonku Robin – Deník poutníka (tragické)
Historie se týkaly Malované dějiny Evropy (příjemné nenáročné připomenutí vybraných událostí) a Domov a dálava od Erazima Koháka (náročná, ale skvělá analýza všeho, co souvisí s pojmem „národ“).
Meditativní sci-fi Čestmíra Vejdělka Návrat z ráje se mi líbilo i v přepracované verzi a opakovaném čtení. A Průvodce pro vysoce citlivé lidi byl sice zajímavý, ale trochu příliš ezoterický a především, téma velké citlivosti mi nepřipadá jako fenomén na celou knihu…
Na závěr tradičně kresby Stromovous, Ptačí abeceda a fotobáseň Novoroční ráno, kterou přetiskuji i sem.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.