Před rokem jsem si uvědomil, jak se všechny duchovní, psychologické a seberozvojové knihy točí kolem stejných témat a zkusil si je abstrahovat do článku Principy duchovního růstu.
Zveřejnil jsem další dva díly seriálu o stavbě domácího serveru HP Proliant Gen8 – o rozdělení disku a sestavení diskového pole a o doručování informačních mailů.
Také se povedly dva fotočlánky od čtenářky B. – Roztančená platanová víla a série fotek o vítězství přírody nad člověkem.
Po letech jsem se vrátil k Lobsangu Rampovi a jeho Třetímu oku, je to milé čtení – i když s realitou nemá mnoho společného. O bádání a ověřování je další kniha v pořadí, studie Viktora Pavla Lobsang Rampa – láma nebo podvodník?
A když už jsme u těch bájí a pověstí, přečetl jsem si výbor a převyprávění Legend a pověstí z Čech a Moravy Felixe Krumlowského (Jan Bauer). Hlavně tedy kvůli dovětkům za každou bájí, kde je zasazuje do kontextu, vysvětluje nebo uvádí na pravou míru.
Z beletrie jsem četl akční fantasy Miroslava Žambocha Ve službách klanu. Patří k jeho nejoriginálnějším a nejlepším. Nepravděpodobná pouť Harolda Frye od Rachel Joyceové je sice jiný žánr, ale kniha stejně skvělá. Pěší pouť jako cesta ke smíření...
Z poezie to byli Řezbáři stínů, série sborníků, odkud pokaždé načerpám spoustu tipů. Třeba na Rostislava Opršala se sbírkou Malá noční kasace.
A vlastní tvorba? Epigram o zlomené sekeře, zimní fotohaiku a jiné básně a dvě fotobásně o přírodě a duši (ty doporučuji zejména)
Uprostřed polí
Vítr rozráží
Hrdina samoten
Stojí tam na stráži
(24. 1. 2016)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.