Principy duchovního růstu

Čím víc moderních knih na přelomu mezi psychologií a duchovnem jsem přečetl, tím více si všímám jejich podobnosti. Všechny mluví o tomtéž, jen z různých pohledů a různým důrazem.

Posun od abstraktních představ k reálnému prožívání

Minulost je jen vzpomínka, budoucnost jen představy, čím více jsme v nich, tím více nám život protéká mezi prsty. Příručky meditace pomáhají mysl uklidnit a nechat ji spočinout v přítomnosti. Brad Blanton v Radikální upřímnosti mluví o moralismu jako síti představ, v níž jsme chyceni a od níž se musíme vrátit k prožívání.

Soustředění

K reálnému prožívání patří i plné soustředění na to, co právě děláme. Leo Babauta v Soustředění mluví o odstranění rušivých vlivů, Hluboká práce je celá věnovaná tomuto tématu, dotýká se jej Csikszentmihalyi v knize Flow a sposta dalších.

Zjednodušení a úklid

Čím jednodušší je náš život, tím snáze se v něm pohybujeme, platí to o pořádku v duši i v prostoru. Úklid rozebírá Babauta, Marie Kondo, Michaela Dombrovská, minimalismus, na blahodárnost vyklízení a vyhazování jsem přišel dokonce i já sám.

Upřímnost a pravdivost

Blantonova Radikální upřímnost je přímo založena na odhalování pravdy a pocitů; hodný hoch se musí odnaučit falešné strategie; všemožné modely, ve kterých jsme chyceni a hrajeme pořád dokola popsal Eric Berne, Thomas d'Ansembourg v knize Přestaňte být hodní, buďte sami sebou mluví o tom, jak nepodléhat dojmům, přesvědčením a předsudkům a porozumět potřebám a pocitům.

Převzít zodpovědnost

Pozatekové Odvážný rodič nabádá k tomu nechat i děti převzít zodpovědnost. Nemoc jako cesta a a další knihy o psychosomatice jsou postavené na tom, že co vědomí vynechává, to se projeví tělesně a musíme to přijmout, převzít zodpovědnost za podmínky, které k projevům vedou. Všechny knihy o mužské spiritualitě vedou k tomu, že naši cestu za nás nikdo neprošlape.

Pokora a vědomí přesahu

A konečně, k duchovnímu růstu patří vědomí, že nad námi je něco, co nás přesahuje. Mýty, archetypy, posvátná příroda, matka Země, Bůh… Ani ne tak ta která konkrétní věc, jako vědomí a uznání něčeho většího, než jsme my sami. Pokora.

(Napadá vás něco důležitého, co jsem vynechal?)