Vladimír Holan: Být milován, milovat... (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Být milován, milovat... Rudolf Kvíz v doslovu tohto výboru básní píše: „Vladimír Holan mi ční nad tou líbeznou, mírně zvlněnou krajinou mých milovaných básníků jako zčernalý, hrubý monolit, jako bludný balvan, který sem kdosi odkudsi přivalil, snad bůh poezie.“

Je to dokonale výstižné, Holanovy básně jsou opravdu nekompromisní, na nic se neptají a ničemu se nepřizpůsobují. Mluví už jen tím, jak jsou. Mluví o bázni člověka:

Čertovka řve a hučí
hltavá Vltava.
Pojď ke mně do náručí,
ty má, a přec už svá!

Takové vlny berou
a nevracejí zpět...
Dnes s bázní tisícerou
nepřestávám se chtět.
(...)
(Báseň z cyklu Bajaja, str. 24)

Mluví o člověku samém (a samotném), o jeho podstatě – i touhách:

(...)
A touha v tobě, dálkou zvaná,
zří každou zdejší lež.
Jak nádraží je přečáraná
i dlaň tvá... Zůstaneš?
(Jaro, str. 64)

Odhalují běsy, ukryté v duši:

Proč těžký je tvůj let,
proč se tak pozdí?
- Mluvil jsem patnáct let
do zdi

a zeď tu vláčím sám
ze svého pekla,
aby teď ona vám
všechno řekla...

(Zeď, 21. 6. 1963, str. 85)

K mnohovrstevnatosti básní se budete určitě ještě vracet, jedním přečtením se nedá odhalit všechno. Čtení to není lehké – ale stojí za to.

nakladatelství Vyšehrad, Praha 2017, ISBN 978-80-7429-762-5, cena 188 Kč

Vladimír Holan: Být milován, milovat...

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv