Daleko od Sluneční soustavy je planeta Bikappa, přátelsky nazývaná Lucie. Lidstvo už k ní vypravilo šest expedicí, a všechny se vrátily s ohromujícími výsledky. Bohužel však zcela nekompatibilními. Paleontolog tam našel svět šavlozubých tygrů, vulkanolog desetitisíce vyhaslých sopek a lávových polí, historik umění paleolitické kresby… Zkrátka každý viděl a prožil to, co ho zajímalo nejvíce, ale z Lucie samotné, o její civilizace, bylo známo jen naváděcí hlášení: Lucie. Starý vás navede na Sheet. Bereme recepturu. a vysvětlení Na žádost vysvětluje Starý. Starý je centrum pro vnější a bezpečnostní záležitosti. Sheet je hlavní pracovní pevnina. Receptura je rutinní bezpečnostní opatření Starého. Konec.

Do další expedice je obsazen zkušený novinář investigativec Řehoř Janda, proslulý rozkrytím záhadných případů umělé inteligence. Ten se k tomu postaví s originalitou sobě vlastní a ještě před přistáním loď opustí v malém modulu, celule. Dopadne na kraji růžového moře, vše co měl s sebou zanechá ukryté a vyrazí planetu prozkoumávat na vlastní pěst. A je toho k vidění opravdu hodně. Tamní obyvatelstvo je plně odevzdané technice, které už nerozumí,

Potom některé inspekce přestaly cestovat a dávaly si vypracovávat zprávy od počítačů samotných. Členové Dozorčího výboru si postupem času zvykli schvalovat zprávy, kterým nerozuměli. Nedalo se už valně rozeznat, kdo tomu, co se děje v Centru Pí, ještě trochu rozumí, a kdo ne, a tak nepozorovaně vymřeli odborníci, nahradili je odborníci stínoví, přišly stíny stínů, čím dál tím bledší, a jednoho dne byla Lucie najednou bez člověka, který by měl ponětí, co je to napěťová úroveň a co je to logické hradlo. (Str. 170)

Obsahově je to klasické téma vzpoury strojů a Lucie je jen taková kulisa pro pozemské problémy, které nás teprve čekají (ostatně černý čtverec, pardon, obdélník dnes máme všichni). I Luciané jsou jako lidé, jen s větším nosem, jejich historie je analogií té naší. Ovšem zpracování je mimořádné; s ozvěnami Lemovy Solaris, Bradburyho Marťanské kroniky nebo Karla Čapka. Postřehnout se dají i odkazy na potopu světa a exodus – putování přes poušť do země zaslíbené.

Na samém konci jsem nevycházel z údivu – zápletka s kamejí vypadala, že to celé shodí (jak by se mohla dostat na Zem?), stejně jako dávná historie Řehořova předka. Nakonec to bylo přesně naopak, spiknutí a podvrhy všemu dávají docela realistické měřítko. A závěrečná nejednoznačnost je taková tečka: Nemohlo i toto všechno být jen Řehořův sen?

Výborné české sci-fi, které byste neměli minout.

P. S. Toto je třetí, přepracované / nekrácené vydání, některé věci včetně zmíněné nejednoznačnosti se v předchozích vydáních neobjevovaly. Objevují se názory, že předchozí verze je lepší; já to neumím posoudit, přestože minule jsem četl to původní – natolik si je nepamatuji. Ale je jedno, na které narazíte, obě jsou skvělé.

Odkazy:

• Návrat z ráje v ČBDB
• Návrat z ráje v Databázi knih
• recenze: Jára M., Pagi.

VEJDĚLEK, Čestmír. Návrat z ráje. Praha: Nakladatelství Alternativy, 1993. ISBN 80-900030-5-2.