Stanislaw Lem: Solaris (Wuwejův zápisník)

Solaris Solaris. Planeta v systému dvou sluncí. Dlouho se taková konfigurace považovala za nestabilní, těleso by při neustálém nepravidelném střídání gravitačních vlivů muselo ztratit svou oběžnou dráhu, leč nestalo se tak. Podrobná zkoumání ukázala, že oběžnice sama koriguje dráhu a vlivy vyrovnává, resp. ne planeta, ale její oceán protoplazmy. Senzace! Inteligentní cosi a navíc to mění časoprostor.

Solaristika se stala vědeckým oborem, zkoumáním útvarů, které oceán vytvářel, se zabývaly stovky lidí, další experimenty ukázaly pozoruhodnou schopnost oceánu vytvářet tvary, napodobující vše kolem sebe.

Ale žádný výzkum není bez rizik a po několika tragédiích zůstává na planetě pouze vědecká základna se třemi výzkumníky. Čtvrtý, doktor Kelvin, právě přilétá. Od počátku vidí divné věci, ostatní vědci se chovají dost nezvykle... a ráno se u něj objeví někdo, kdo je dávno mrtvý. Žádná halucinace, žádný sen, dokonale hmotná myslící kopie, stvořená z nejskrytější vzpomínky. Co to je? Je to pokus o o kontakt ze strany oceánu? Je to jeho experiment s lidmi? Je to kritické napomenutí lidem? Nebo snad pokus o dar? Neví to výzkumníci, neví to ani hosté, ti navíc žijí vlastním životem.

Opravdu zvláštní a originální kniha. Naše představy o kontaktu můžou být úplně zcestné...

P.S. Kdo jste to četli, a zároveň četli Elegantní vesmír, nepřipomínal vám popis symetriády tvary svinutých prostorů?

Stanislaw Lem: Solaris

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv