Z listopadových recyčlánků roku 2019 není o čem přemýšlet – rozhodně se podívejte na studii, zda se v Lidlu střídá jenom Retro a XXX týden. Probral jsem tehdy posledních sto týdnů, normalizoval a vyhodnotil.

A pak už jsem jenom četl… nebo spíš studoval.

Zmínil jsem publikaci Bohuslava a Jany Hoffmannových Český jazyk / Česká a světová literatura, podle které jsem si sestavoval Mapu literatury. Pročetl jsem se důkladnou prepperskou příručkou Ruka noci podaná (můžu jen doporučit). S překvapením jsem pročetl Gundryho Skryté nebezpečí zdravých potravin, jeho metoda se vymyká všemu, co jsem v oblasti tradičních i alternativních stravování zaznamenal. Fascinující byla exkurze do světa mikrobiomu s Edem Yongem Obsahuji davy. Tolik překvapivých informací… Čtivé a novinářsky poctivé byly Marešovy Přísně tajné skandály. U všech zmiňovaných událostí české historie se vypravil na místo, pročetl archivy, noviny, knihy, zkrátka udělal maximum. Největší bomba pak bylo Marshallovo V zajetí geografie. Odtud jsem si odnesl opravdu důkladou dávku geopolitiky ve všech významných oblastech světa (a z jedné, která se významnou brzy stane). To si rozhodně přečíst musíte. Naopak ruce pryč o Heika Schranga a jeho Lží století, které znají jen zasvěcení. To… to prostě odpovídá názvu.

Sylvain Tesson strávil několik měsíců v chatě u jezera Bajkal, a jakkoliv taková kniha může mít potenciál i pro někoho, kdo tam nebyl, já ho nenašel. Odierův popis jeho zasvěcení do tantrické tradice vypadá spíš jako iniciační román, ale výborný a o tantře se dozvíte hodně. A povídání O Červenáčkovi Pavla Čecha je zase jiný pohled na duši. Na období, kdy dětství neodvratně mizí a zadržet se nedá.

Ještě něco z tvorby. Trochu patetická báseň Trvalá přítomnost, archivní kresba Kupředu, levá a kresba Bez jména 13, kterou přetiskuji i sem.

(říjen 2019, oříznutá A4, pastelky)