Před rokem jsem strávil pár večerů studiem ŠVP pardubických škol a vytvořil velké srovnání škol podle kritérií, která považuji za důležitá. Výsledek najdete ve dvou článcích – samotné srovnání a pak doplňující detaily o jednotlivých školách.
Z knih rozhodně doporučuji Raději zešílet v divočině, povídání šumavských samotářů jsou opravdu fascinující. Stejně tak fascinující je kniha Martina Malého o elektronických součástkách a hraní si s nimi. Je tak přesvedčivá, že jsem si jich málem hromadu koupil také. I když mě to vlastně nebaví. A nakonec kniha nejdůležitější, Moje milá smrti od Veroniky Hurdové. Laskavý a dojemný průvodce a zároveň vyprávění o ztrátě, jaká ji postihla.
Žena bez viny a studu, bojující s patriarchálními předsudky, mi přišla trochu neaktuální, a Slow living? To snad ani nemělo vyjít.
Obě básnické sbírky, které jsem přečetl, byly skvělé, jak Zahrada s meruňkami, včelami a mandloní Radka Malého, tak Rosa na ostří – Dvořák Jarmily Hannah Čermákové.
Z tvorby jsem ukázal kresbu Trifid a tři fotobásně – Dušičková, Zeměklíč a Zvědavá (kterou přetiskuji i sem.)
Bývala zvědavá
Příliš smělá
Než kouzlem dočista
Zdřevěněla
(3. 7. 2017)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.