• Smrt blízká – o lásce, vztahu, smrti i pohřbu, o vyrovnávání se, o tom, jak blízko se zadírá
• Smrt živoucí – o konci života a o jeho začátku, o malém Jankovi, který se teprve chystal narodit
• Smrt prozaická – o tom, co se stalo, jak, jak se umírá v nemocnici, co člověku pomůže – a co ne, o úvahách proč se to stalo
• Smrt hlubiny odhalující – jak otřesná událost to je a jak s člověkem zamává
• Smrt inspirující – jak se autorka změnila, co začala řešit a co řešit přestala, co je důležité, že problémy neexistují a spěchat není třeba
• Smrt tajuplná – o znameních a vzkazech z nebe
• Smrt moje milá – uzavírá celou knihu, shrnuje poznání a vnímání světa, mluví o smyslu, pokračujícím životě, o perspektivě

Je těžké popsat, jak kniha na čtenáře působí. Je krásná a bolavá, je to laskavý a dojemný průvodce.

Dává odvahu a sílu pokračovat těm, kdo někoho ztratili – a vede člověka k přemýšlení o smrti i v případě, že má štěstí a všechny blízké pohromadě. Přesně tak, jak si autorka přeje:

„Chtěla bych být takovou baterkou, která umí posvítit do tmavých zákoutí lidské mysli. Ukázat myšlenky, které v hlavě třeba i máme, jen tam sedí potmě a nikterak nám nejsou nápomocné. Chtěla bych tyhle temné kouty poodhalovat a pomoct tak každému čtenáři, aby svým vlastním způsobem objevil krásu své vlastní duše, aby našel cestu k sobě samému.“ (Str. 239)

Kromě toho budete také žasnout, Veroniku obdivovat a skládat jí úctu. Je úžasná.

„Jsem z hloubi duše přesvědčená o tom, že smrt do života patří. Vědomí smrti nám má ukazovat, jaký život máme žít. Smíření se smrtí nám má dodávat jistotu, že kráčíme po správné cestě. Bez smrti není život.“ (Str. 275)

Odkazy: