V minulém souhrnu školní reformy jsem zmiňoval, že jedno z nejlepších kritérií jak školu posoudit, je podívat se na její ŠVP. Jestli se za něj stydí, jak se profiluje, jak má rozmístěné disponibilní hodiny, jak kvalitní je zpracování a tak dále.

Rozhodl jsem se to prakticky vyzkoušet a udělat si malé srovnání vzdělávacích plánů pardubických škol – a tedy i škol jako takových. Protože ŠVP je nejdůležitější koncepční dokument, v něm se dozvíte (máte dozvědět) o škole vše potřebné.

Obsah:

• Zdroje informací
• Kritéria
• Metodické nedostatky
• Školy, které nemohly být zařazené
• Souhrnné výsledky

Zdroje informací

Přehled všech základních škol včetně odkazů na web školy je k nalezení na stránkách magistrátu a tak jsem mohl brát jednoduše jednu po druhé.

Oprava – dokument tam byl v době, kdy jsem se studií začal, tj. asi před půl rokem. Teď je tam klikací mapa.

Zbytek už záležel na škole samotné, na tom zda a jak informace zpřístupňuje. To ostatně považuji za natolik vypovídající, že jsem tomu věnoval i jedno z kritérií.

Kritéria

Na co jsem se díval, tedy jaká kritéria a hodnocení jsem použil?

Samozřejmě taková, která reflektují věci zajímavé pro mě osobně. Na RVP se mi líbí možnost definovat vlastní předměty, možnost dát důraz některé oblasti a jinou ponechat v požadovaném základu, a tak se velká část kritérií týká profilace.

Kritérium inovativní předměty: byla škola natolik odvážná, že si uměla představit i jiné předměty, než ty tradiční? Něco jako jsem popisoval ve své představě inovativní školy.

Každý takový předmět boduji podle míry inovace. Je-li to něco opravdu nového, jako třeba mediální výchova nebo praktická psychologie, dostává 3 body. Pokud je to předmět přechodový, průřezový, přeskupující nebo seskupující učivo (jako principy hmoty a energie), dávám 2 body. A pokud je předmět alespoň trochu upravený, byť se z velké části překrývá s nějakým obvyklým, dávám 1 bod.

Kritérium explicitní profilace: pokud se škola profiluje a veřejně to deklaruje, tj. dozvíte se zaměření i bez prostudování učebního plánu, beru to jako její plus a dávám 1 bod za každý profil.

Kritérium implicitní profilace: škola ale také může posilovat předměty v plánu a tím se profilovat, aniž by si toho sama byla vědoma, nebo aniž by to považovala za záměr. Takovou profilaci sleduji a dávám za každý předmět posílený o 2 hodiny 1 bod, o 3 hodiny 2 body a pokud je přidáno 4 a více hodin, jsou to body 3.

Vynechávám ale posílení češtiny a matematiky. Jednak se domnívám, že posedlost češtiny jazykovědou je zvrhlá a že očesání by rozhodně neškodilo (očesání matematiky jakbysmet), jednak to školu nijak zvlášť neprofiluje.

Ne každé posílení je ovšem perspektivní pro budoucí život. Za perspektivní profilaci považuji jazyky (protože umožní opustit Roklinku a podívat se, jak to funguje jinde) a IT (to snad ani vysvětlovat nemusím, moderní svět pomalu ale jistě s IT splývá). Pokud se tedy škola profiluje v některém z těchto směrů, dostává za každý bod navíc.

Samozřejmě je tu ještě jeden rozměr, tím jsou volitelné předměty. Ty dovolují žákům vybrat si to, co je zajímá a v tom si znalosti prohloubit.

Sleduji, kolik volitelných hodin si žáci mohou vybrat (0-1 hod 0 bodů, 2-3 hod 1 bod, 4-5 hod 2 body, 6 a více 3 body) a jakou nabídku k tomu mají k dispozici, o kolik je větší než počet hodin. Tady je počet bodů jednoduše daný podílem předmětů a hodin.

A nemůžu vynechat přístupnost informací o ŠVP. Pokud najdu alespoň charakteristiku, je to 1 bod. Pokud také plán, přidám další. A pokud mám k dispozici i zbytek, třeba osnovy, je to bod třetí. Celé ŠVP ke stažení dává tedy 3 body.

Metodické nedostatky

Jsem si také vědom nedostatků celé studie.

Kupříkladu volitelné předměty – některé jsou vícehodinové, jiné víceročníkové, ještě jiné se nabízejí jen v určitých ročnících, a tohle všechno by metrika měla podchytit. Možná spočítat hodnotu v každém ročníku a výsledek zprůměrovat. A když má škola více profilů, beru hodnoty z toho nejlichotivějšího (co jich nabízí nejvíc)...

Nebo posílení předmětů – většina škol sice uvádí přímo u předmětů, zda pro ně byly použité disponibilní hodiny, RVP v aktuální verzi ale uvádí jen minimum pro celou oblast. Nevím, jestli to dříve nebylo jinak (první verzi RVP nemám), každopádně držím se tohoto posilování předmětů – ačkoliv by správnější bylo hodnotit posílení jednotlivých oblastí. Jenže to bych to musel na oblasti rozdělit a spočítat, a...

… a protože je to zájmová aktivita, neměl jsem čas (ani chuť) rozplétat různé nejasnosti, verze ŠVP, ani programy studovat do hloubky.

Také jsem mohl leccos přehlédnout.

Co z toho plyne? Že je to především studie orientační, pilotní průzkum. Že výsledky nemáte brát jako autoritativní nebo bezchybné (pokud jste rodič), nebo jako školu nespravedlivě vylepšující nebo potlačující (pokud jste zástupce školy).Je to jen pomůcka.

(Ale za pořádnou studii by to stálo. I diplomka by se na tom myslím udělat dala.)

Školy, které nemohly být zařazené

Základní škola a mateřská škola, Pardubice – Pardubičky, Kyjevská 25, Web: www.zs-pardubicky.cz
Vyučuje jen první stupeň a tudíž ji nelze s ostatními srovnávat. ŠVP má ale ke stažení kompletně.

Základní škola praktická a mateřská škola speciální Pardubice, A. Krause 2344, Web: www.skolakr.cz
Jedná se o školu se specifickým zaměřením a s ostatními ji samozřejmě srovnávat nelze.

Základní škola Waldorfská Pardubice, Gorkého 867, Web: www.waldorfpardubice.cz
Tady jsem očekával odlišnost příliš velkou, principiální, a tedy nesrovnatelnost s ostatními školami. O to víc jsem se na jejich ŠVP těšil!
Odlišnost je ale ještě větší, ba fatální. Steinerovi následovníci, etalon alternativních škol, škola, kde jsem čekal skutečné využití volnosti RVP na maximum, se k tomu postavila takto:

„ŠVP waldorfská škola 6_2016 a starší verze školního vzdělávacího programu jsou k nahlédnutí v ředitelně školy.“ (zdroj, citováno 14. 11. 2018)

Je to jediná škola, která ze svého ŠVP neukázala vůbec nic.

A teď už k výsledkům!

Výsledky (souhrnné)

Ze čtrnácti škol jich osm nabízí profilaci, buď programem, nebo specializovanou třídou. Další čtyři se profilují nezanedbatelně díky posílení hodinové dotace předmětů. Nejčastnější možnosti profilace jsou:

• angličtina/jazyky 7x
• počítače 4x
• sport 4x
• přírodovědné 4x

Po jednom se objevuje ještě grafika (Štefánikova) a hudba (Polabiny – Prodloužená).

V celkovém žebříčku se na prvním místě umístila ZŠ Pardubice-Studánka s 18 body. Má dvě profilace (sport a AJ), z toho jednu v perspektivním směru, má inovativní předmět Člověk a jeho svět (Místo dřívějších předmětů prvouka, vlastivěda a přírodověda), šest hodin volitelných předmětů a dvojnásobnou nabídku, ze které mohou žáci volit.

Přiznávám otevřeně, že první místo jsem nečekal a že při procházení jednotlivých ŠVP na mě škola tak mimořádně nepůsobila. Je možné, že mám něco špatně ve zvolených kritériích a že se do chyby škola trefila. Že je shodou okolností na mou chybu optimalizovaná (vizte „přeučení“ v knize Algoritmy pro život). Rozhodně ale patří k těm lepším.

Na druhém místě skončila ZŠ Polabiny 1 s 16 body. Inovativní předměty má dva, Základy přírodních věd a Ekologický přírodopis; profilaci nabízí na počítače, počítače i v nepočítačové třídě posiluje o 3 hodiny, v počítačové pak o 9 hodin (!). V jedné paralelní třídě vyučují pomocí Motessori (to jsem započítal jako další možnost profilace).

Tady naopak bylo vidět už na první pohled, že je to škola špičková a pro mě je to vítěz.

Následují

• Benešovka (sport, +AJ),
• Resslovka (M a přírodovědné, sport, +počítače, +AJ),
• Dubina (+počítače, +přírodovědné),
• Závodu míru (jazyky)
• atd.

Celý žebříček, tabulka s ohodnocením a komentáře k jednotlivým školám budou v dalším článku zhruba za týden.