Před rokem jsem hledal nějaký linuxový nástroj, kterým udělám binární kopii nainstalovaného systému. A při čištění zubů jsem zase narazil na zajímavý obrázek, tentokrát logo Unilever. Také jsem pokračoval v archivaci – tweety z května až července 2016 a druhé pokračování fotoromantiky.
Z knih začínám publikací Milana Vodičky Co s námi bude, protože si ji prostě musíte přečíst. Nesmírně informovaná a čtivá analýza současného světa a jeho budoucnosti. Také studie Brendy Shoshannaové Proč muži opouštějí ženy je velmi informovaná, i když v jinačím oboru. A třetí výborná záležitost – umělecká hříčka Zuzany HustMaš Příručka pro přežití ve městě. Zklamání byla Zárubova Jak se loví dinosauři; její pojetí otázek a odpovědí je umělé. Druhý díl Pamětí starého práškaře je stejně čtivý jako ten první, i když už to taková legrace není. S delší prodlevou jsem dočetl poslední díl Murakamiho 1Q84 a šťastný konec kvitoval.
Vynikající parafráze Nezvala je Kukalových 52 slok, určitě doporučuji. No a když jsme u básní, navážu se svými výtvory – Tři podzimní fotobásně a Dvě fotobásně z lesních výprav.
Na závěr tradičně kresba – Tanec.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.